Články / Reporty

Krása nevolnosti. A naopak. (Dasha Rush vs. Alex Guevara)

Krása nevolnosti. A naopak. (Dasha Rush vs. Alex Guevara)

František Formánek | Články / Reporty | 02.10.2019

Pamatujete si pružiny, které se položily na nejvyšší schod, pak se do nich šťouchlo a ony padaly a vytvářely přitom lehce psychedelickou podívanou? A chtěli jste si někdy vyzkoušet, jaké je to být uvnitř takové pružiny? Desátý ročník audiovizuálního festivalu Lunchmeat takovou možnost nabídl v rámci zahajovacího večera v pražském planetáriu. DJka a producentka Dasha Rush tam spolu s vizuálním umělcem Alexem Guevarou připravila spektakulární show plnou pulzujících neuronů různých barev za doprovodu experimentálního techna.

Název pořadu Aurora Cerebralis (neboli rozbřesk mozku) odkazoval na přírodní jev Aurora Borealis, severní polární záři, při níž nebe hraje sytě duhovými barvami s převládajícími odstíny zelené a modré. Rush a Guevara pojali akci v planetáriu jako postupné odkrývání těchto barev v simulované projekci mozkové aktivity. Kopule, na níž projekce probíhala, tak mohla být vnímána jako zvětšená lidská hlava, něco jako „nadhlava“ všech zúčastněných. Nejprve se objevily bílé těkající neurony na černém pozadí, které se postupně barvily do modra. Mezi nimi probleskovaly geometrické útvary, nejčastěji trojúhelníky. Vizuál doprovázely příjemně hypnotické plochy ambientního dubu s překrývajícími se vokály, které v různých jazycích popisovaly probíhající synaptické přenosy. S gradující hudbou, která se přelévala do experimentálního techna, se z konkrétních obrazů postupně stávaly abstraktní barevná pole, která se otáčela kolem celé kopule. K tomu se přidaly proplétající se duhové hranoly a pásky. Projekce tak navozovala zvláštní směsici pocitů nevolnosti a oddání se strhujícímu zážitku; bylo to jako ocitnout se v oné pružině. Nebo ve vlastním mozku.

fotogalerii z performance najdete zde

V druhé části, po chvilkovém uklidnění hudby i obrazu, zůstaly duhové barvy, ale tentokrát se napojily na jednotlivé pixely, připomínající zrnka písku. Spolu se zrychlující projekcí i hudbou, která přecházela do basového noiseu, převládal spíše pocit nevolnosti. I tak se ale od zběsile blikající hlavy těžko odvracel zrak.

Vystoupení sloužilo zároveň i jako test technického vybavení planetária, podobně jako před pěti lety zkoumal japonský umělec Ryoji Ikeda v rámci instalace test pattern [n°7] možnosti Black Boxu v plzeňském Novém divadle. Technika zpočátku několikrát zaškobrtla a obraz nebyl zcela synchronní se zvukem, obzvlášť když se přidávaly další vrstvy obrazu. Ale když je na nebi taková úchvatná podívaná, je nějaká malá chyba v matrixu snadno odpustitelná.

Info

Lunchmeat Festival: Dasha Rush presents Aurora Cerebralis 360° AV Live
30. 9. 2019 Planetárium Praha

foto: Lukáš Bandura

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.