Články / Offtopic / / Komix

Nečernobílé držkování na věčného a drahého vůdce

Nečernobílé držkování na věčného a drahého vůdce

apx | Články / Offtopic / / Komix | 05.05.2013

Paměť je věc naivní a primitivně pozitivní.
Nechává čas, aby z ní vymazal ošklivé chvíle.

-- Guy Delisle

Kanaďan Guy Delisle je zavedenou značkou vydavatelství Drawn and Quarterly a posledních několik let sbírá uznání ve všech koutech světa. Jeho průlomový komiks Pyongyang (2003) byl přeložen do více než desítky jazyků, zatím poslední Chroniques de Jérusalem (2011) vyhrál na loňském festivalu v Angoulême hlavní cenu a ve Francii se stal bestsellerem. Což je, s ohledem na autorovu kariéru, nevídaný úspěch.

Až do třicítky totiž Delisle nevytáhl paty od počítačových animací a ani prvotina Réflexion (1996) žádnou vlnu nadšení nezvedla. Všechno se změnilo na konci 90. let, kdy pracovně vyrazil do Číny a Severní Koreje. Pod tíhou tamních režimů strávil několik měsíců a na základě těchto zkušeností vznikla nejprve kniha Shenzhen (2000) a o tři roky později zmíněný Pyongyang, které mu prakticky přes noc otevřely dveře mezi nejvyhledávanější autory moderního komiksu. Vztah s pracovnicí Lékařů bez hranic ho, už jako muže v domácnosti a táty malého Louise, zavál do Barmy (Chroniques birmanes, 2007) a s druhým dítětem, Alicí, do Jeruzaléma. Trpělivost růže a skvělý komiksový materiál přináší.

První cestopis, Šen-čen: Cestovní deník z Číny, vyšel v češtině v roce 2009. Stylově se přibližuje autorovým bezeslovným stripům Aline et les autres nebo Albert et les autres: temné stínování, ještě temnější humor, ostré sakrasmy a bezbřehá ironie, Delisleho trademark. V Šen-čenu sice strávil jen tři měsíce, ale i ty stačily na plné rozvinutí odcizení, vyvolaného kulturním šokem a jazykovou bariérou; boj za pochopení stylu života, na nějž se ani za čtvrt roku nedá zvyknout, byl předem prohraný.

Politické téma se nabízí, ale ve vzpomínkách na Čínu se autor, až na pár momentů („Ráno jsem šel ulicí, kde lidé vystavují své diplomy a čekají, až jim někdo nabídne práci.“), drží zkrátka a raději řeší nakupování, výlety do Kantonu a Hong Kongu, fitko, návštěvu zubaře, slovní zásobu hotelového liftboye, restaurace a jídlo – včetně psího masa, veřejné záchodky a práci v animátorském studiu. Cestovní deník z Číny je netradiční, ale vtipnou a rozhodně užitečnou variací na Lonely Planet; minimálně název série naplňuje dokonale.

Přestože Delisleho černobílý styl, připomínající svou jednoduchostí komiksové stripy, není nijak technický ani přehnaně detailní, daří se mu nečekaně dobře „vybarvit"“ reálie i emoce zmateného a věčně udiveného turisty. K dobru přidává vysvětlivky, mapky, grafy, šipky a věcné komentáře, někdy doprovázené jízlivou hláškou vlastní výroby, ne nepodobné stand-up komikům. O pozornost se pere nadsázka a strohé konstatování absurdní reality, jen je někdy těžké poznat, co je co.

Pchjongjang: Výlet do Severní Koreje (BB/art 2009) je jiné kafe, a to od prvních okamžiků prohlídky na letišti a následného – povinného, resp. přikázaného – položení květin k dvaadvacet metrů vysoké bronzové soše Kim Ir-sena, věčného prezidenta. Delisle, po dvou návštěvách Číny vyzbrojen obrněností, drzostí a Orwellovou klasikou 1984, do toho šlape plnou vahou: bez pardónu komentuje řežim, poměry v zemi, oba vůdce (v té době byl Kim Čong-il ještě naživu), Čučche – státní ideologii, zvyky, zákony, pravidla. K životu samotnému není moc co říct, jelikož prakticky neexistuje, ale glosy à la Ricky Gervais pobaví. Těžko říct, kde se vzala tak náhlá odvaha kritického komentáře, kterým si ve finále v KLDR vysloužil status persona non grata; možnost, že by se tam jinak zbláznil, se ovšem nabízí.

Guy Delisle se v Pchjongjangu stylově projasňuje a vybrušuje hrany, panely jsou čisté a jednoduché, lettering je v originále kouzelným lo-fi handwritten tiskacím písmem. České vydání tuto přirozenost postrádá, anžto jsou bubliny psány levně působící variací na comic sans, navíc překlad Kateřiny Reinischové je občas poněkud toporný a tu a tam lze objevit i chyby. Škoda.

Barma: Na cestách s Lékaři bez hranic po Myanmaru (BB/art 2011) je oproti politickému Pchjongjangu umírněná, i když život ve vojenské diktatuře má svá specifika. Delisle, už jako otec malého Loiuse, zde strávil víc než rok se svou partnerkou Nadège, administrátorkou nevládky Lékaři bez hranic. Příběhy se zcela logicky točí především kolem hlídání a svérázné chlapské mateřské, počasí, komunity expatů a kurzů počítačové animace, které Guy v malé skupince vede. Bez komentářů ovšem nezůstanou ani Su Ťij, barmská disidentka t. č. v domácím vězení, funkce nevládních organizací v zemi, úroveň zdravotní péče, politické poměry nebo OSN, byť na vážnější, méně prostořekou notu. Delisle dospěl!

Barma má o sto stran víc než předchozí díla, navíc je rozdělena do několika (desítek) minipříběhů, čímž se Delisle ještě o fous přiblížil zmíněným stripům. Zvážněl, ale neztratil svůj „hit-and-run“ styl ani humor a laťku, nastavenou Pchjongjangem, udržel.

Zatím posledním kresleným cestopisem je Chroniques de Jérusalem, jenž pod názvem Jeruzalém: Rok v rozděleném městě vychází právě teď i u nás, poprvé částečně v barvě, nově v překladu Evy Poskočilové. Netradičně rozsáhlé dílo se po úspěchu trilogie stalo nejočekávanějším Delisleho počinem, a tak si i tady zaslouží samostatnou recenzi. Jiná verze zní, že je Jeruzalém tak ukecaný, že zkrátka nejde přečíst rychle. Zvláště, pokud se s oblibou a často vracíte k držkování na věčného a drahého vůdce.

Info

Guy Delisle
Pchjongjang: Výlet do Severní Koreje (BB/art 2009)
Šen-čen: Cestovní deník z Číny (BB/art 2009)
Barma: Na cestách s Lékaři bez hranic po Myanmaru (BB/art 2011)
Jeruzalém: Rok v rozděleném městě (BB/art 2013)

www.bbart.cz/autori.asp?id=1119
www.guydelisle.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hilda a král hory ukazují nesmyslnost budovaných zdí

Martin Šinkovský 05.07.2020

Letos je to deset let, co Luke Pearson dal světu postavu Hildy. Její sláva začala záhy strmě růst a ke komiksům přibyly beletrizované příběhy i animovaný seriál produkovaný Netflixem.

Dcery člověka Ježíše (Temná věž: Pistolník 2: Sestřičky z Elurie)

3DDI3 20.06.2020

Původní povídka Sestřičky z Elurie patřila v rámci sbírky Stephena Kinga Všechno je definitivní k těm nejlepším a též nejoblíbenějším.

Corrumpere (Gotham Central: Corrigan)

3DDI3 24.05.2020

Netradiční povídky z policejního prostředí se více než kdy jindy soustředí na korupci ve vlastních řadách. Superhrdinové už nehrají druhé, ale třetí housle.

Boj! (Wonder Woman: Válka)

3DDI3 16.05.2020

Olympští bohové, vesmírný motorkář nebo Diem zbouchnutá mamina (s dítětem) patří k nejzajímavějším postavám DC série New 52.

Návrat domů (Punisher MAX 3: Frank)

3DDI3 28.04.2020

Mýtus o Punisherovi dostává těžkou ránu. Vyprávění na něj vždy nahlíželo jako na oběť masakru, ale Aaron z něj dělá spoluviníka.

Vesmírný příběh pro celou rodinu (Kosmo knedlíci)

Jaroslav Myšák 19.04.2020

Grafický román Pod dekou od Craiga Thompsona se dnes řadí mezi komiksovou klasiku. Co jeho další dílo?

Westernová manga (Zelená krev I.)

3DDI3 08.04.2020

Zelená krev nejvíc připomíná starý rodokaps, který se válel u prastrejdy na okně v kuchyni. Nostalgie přetřená kvalitním japonským nátěrem.

Stvůry na Manhattanu (Doctor Strange: Tajná říše)

3DDI3 04.04.2020

Čvachtavá příšera připomínající žaludek nebo výstup z temné dimenze připomínající konečník? Vizuální stránka je nasáklá ponurou atmosférou.

Zatracený Batman... (Batman: Zatracení)

3DDI3 29.03.2020

Cesta do hlubin duše Temného rytíře se neobejde bez mystiky a podobenství.

Nebude-li pršet, nezmoknem’ (Umbrella Academy: Hotel Zapomnění)

3DDI3 27.02.2020

Zpěvák kapely My Chemical Romance a v tomto případě scenárista Gerard Way přirozeným způsobem navazuje na dějové linie předchozího dílu.