Články / Reporty

Křest bez křtu a vyplavený adrenalin (Metronome Blues a spol.)

Křest bez křtu a vyplavený adrenalin (Metronome Blues a spol.)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 26.09.2016

Druhý křest alba Sides z produkce Metronome Blues se uskutečnil ve sklepním prostoru pražského Klubu FAMU. Kapela si pozvala hosty Wild Tides a Kill the Dandies!, jenom na ten křest nějak nedošlo…

První obsadili pódium Wild Tides. Jestli se dá jejich koncert popsat jedním slovem, tak je to punk. Výstřední leader Jakub Kaifosz – mimochodem vystoupil i v Brně ve formaci Lazer Viking – se v komunikaci s publikem omezuje většinou na pouhé čau, zbytek už je domlouvání se spoluhráči („Už můžem?“). Show je splašená, každá vteřina drahá a píseň někdy skončí dřív, než začne. Kapela ale funguje a je sexy, ať už hraje surf rock, garage punk, nebo osmdesátky.

Kill the Dandies! se na scéně objevili v roce 2007, z účinkujících tedy působí nejdéle, což jim zaručilo i největší množství fanoušků a nebouřlivější ovace. La Petite Sonja, blonďatá klávesačka/zpěvačka, mohla některým divákům podsouvat spojení Sonic Youth a poslech naznačil, že podobnost nebude čistě náhodná. Kill The Dandies! chvíli vyvolávali duchy rock and rollu a na moment nasedli do dostavníku letícího prérií, aby nakonec zaparkovali v potemnělé třicet let staré garáži. Koncert pokrytý závojem psychedelie, který ovšem dovoloval energii unikat mezi omámené posluchače, násobně překonal to, co můžeme slyšet na studiovkách kapely.

fotogalerie z koncertu

Hlavní aktéři Metronome Blues, v čele s Novozélanďanem Rhysem Braddockem, tady neměli takovou podporu jako předchozí band, ale i tak si Braddock pochvaloval dobrou návštěvu. Brněnská parta, stylově ukotvená v noise rocku, si už první křest, včetně polévání bohemkou, odbyla v Kabinetu Múz, takže došlo jen na představení alba prostřednictvím odehraných písní. V undergroundovém prostoru to bylo víc než adekvátní.

Metronome Blues i ve třech postavili zeď zvuku tak silnou, že by ji neprorazila ani mordorská beranidla, mohla být ale narušena jedním špatně zvoleným tónem. Nestalo se, a Braddock s českými spoluhráči ukázali, že i dnes zůstává síla tří elementů rocku (kytara-basa-bicí) nezměněna.

Jak se večer přibližoval ke svému konci, bylo tak strašně svůdné zavřít oči a nechat pod kůži pronikat kytarové plochy, které Braddock bohatě vybavený efektovými pedály a looperem skládal do vrstev tlustých jako zimní ponožky. Zvuk hlasitý, a přesto překvapivě křehký, zanechávající v uších vzdálené zvonění a v hrudi vzduchoprázdno po vyplaveném adrenalinu.

P.S.: Neví někdo, proč Braddock zpívá do dvou mikrofonů?

Info

Metronome Blues, Kill the Dandies!, Wild Tides
23. 9. 2016, Klub FAMU, Praha

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace