Články / Recenze

Kritika vesnicko-maloměstského nevkusu (Don Chain)

Kritika vesnicko-maloměstského nevkusu (Don Chain)

Jakub Šíma | Články / Recenze | 31.03.2019

Crew Opak Dissu začala jako sranda pro pár kámošů. Původní záměr ale přerostl jeho autorům přes hlavu, rozšířil se dál, než sami čekali a postupně se jméno Opak Dissu stalo jedním z nejžhavějších pojmů na české scéně. Každý projekt, který začíná bez ambicí a jen jako zábava, se musí dříve či později vyrovnat s nutností vystoupit za zaběhlých kolejí původního konceptu a jít o kus dál. Nemusí se to vždy povést: pak hrozí pomalý, ale jistý propad do zapomnění. A přesně v téhle fázi je teď nejen Opak Dissu, ale také Don Chain, rapper a designer zodpovědný za svébytnou vizuální identitu. Ukazuje jeho mixtape nový směr nebo se drží zaběhlých jistot?

Platí oboje. Don Chain vás vezme na vyjížďku s lokálním riderem Derekem D, který se v kusu šrotu, jež drží pohromadě lepicí páska a zbožné přání řidiče, prohání po ulicích maloměsta. Každý, kdo vyrostl na vesnici nebo maloměstě, by podobných Dereků dokázal vyjmenovat hned několik a ví, že domácí tuning, který byl cool naposled v době, kdy dostal řidičák poprvé do ruky, se časem stává v lepším případě trapným. Kritika vesnicko-maloměstského nevkusu padá na úrodnou půdu a připomene hovadské reálie vesnického dospívaní. Reálie, které každý, kdo se z vesnice odstěhoval, už dávno odsunul do hlubin podvědomí. Ještě předtím ale dojde na vydatnou rozcvičku a několik litrů endorfinů a potu. Po aerobikovém intru, kde posluchače naučí několik nových cviků, vezme Don Chain do pusy píšťalku, aby v roli trenéra podnikl exkurzi do místních sokoloven. Pohybovou trilogii uzavírá reportáž psaná v moshpitu nazvaná Kolenačela. A když už budete mít pohybu dost, tak si po již zmíněné projížďce s Derekem zrelaxujete na rajském Rančo Relaxo, které vítá s náručí hedonismu otevřenou dokořán. Na všechny milovníky rapové zvukomalby čeká ještě dvojkombinace boombap a badminton, kterou dohromady nespojuje nic jiného než právě zvukomalebný potenciál těchto dvou slov. Dalším výletem do doby nadšeného dospívání je remix písně Poslední skérko věrně zachycující trampoty mladého huliče, jenž vyškrabává zbytky tak intenzivně, že už má ve filmovce díru.

Tematický záběr je široký, přesto texty jen výjimečně vybočuje z cvičení v ironizující a až parodické opakdissovské realitě, jejíž potenciál se postupně vyčerpává. Na desce najdete několik rýmů, které spolehlivě vyvolají úsměv na tváři („Zdenda, jojo Macura legenda“), ale celku by jich slušelo více. I úderných postřehů je na mixtape poskrovnu. DDD Tape kouše mléčnými zuby, ale i jorkšírovi jednou vypadají a místo nich můžou narůst ostré špičáky. Ty se zatím skrývají v dásních, ale podvědomě víme, že tam jsou.

Info

Don Chain – DDD Tape (Opak Dissu, 2019)
web labelu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace