Zelenej | Články / Recenze | 15.03.2013
Brooklynská pětice Oneida si to od roku 1997 rozdává s velkou škálou žánrů a ztrapňuje tím každého, kdo se je snaží zaškatulkovat. To platí stále, přesto po patnácti letech přišla změna, a to v podobě vyházení všeho nepotřebného, vokálem počínaje. Ta změna má asi čtyřicet minut a jmenuje se A List of the Burning Mountains. Už na předchozí trilogii Thank Your Parents byla větší část instrumentální a Oneida experimentovali s noisem a délkou více než předtím, některé písně však stále obsahovaly konkrétní melodii a „typickou“ strukturu.
Výsledek očisty, kterou skupina provedla, působí improvizovaně a meditativně, teda jen do té doby, než vám začne někdo mlátit elektrickou kytarou o hlavu a připomene vám, koho to vlastně posloucháte. Kytarové syntezátory, které se táhnou celou deskou, se totiž snaží na sebe místy upoutat až moc velkou pozornost. Klid a noise přicházejí ve vlnách spolu s naléhavými nebo „obřadními“ divokými bubny.
S každou nahrávkou se hudba Oneidy mění a vyvíjí. A s tou dvanáctou se vrací na začátek, a přeci jinam. Když porovnáte předchozí desky, nabalují na sebe vše, co přijde pod ruku – psychedelický a progresivní rock, hard rock, indie rock, free jazz, noise. A List of the Burning Mountain proti nim působí minimalisticky, jako kdyby pohár přetekl a kapela začala nalévat do poháru nového, zatím prázdného.
Deska A List of the Burning Mountains vyšla u prověřených Jagjaguwar, pod nimiž jsou podepsaní i např. Dinosaur Jr. nebo Bon Iver. Nahráli ji ve svém studiu Ocropolis, ve sklepě budovy umění Monster Island a můžete si ji koupit pouze na vinylu, přičemž na každé straně je jeden dvacetiminutový eponymní track.
Oneida se poprvé objevili v Česku jako jedna z hvězd festivalu Creepy Teepee. 19. března, při příležitosti oslav patnáctileté existence a vydání nového alba, odehrají své první klubové vystoupení u nás. Asi jsme něčím speciální, protože v celé Evropě plánují pouhou desítku koncertů.
Oneida - A List of the Burning Mountains (Jagjaguwar, 2012)
www.enemyhogs.com/site
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.