Články / Reporty

Kultura z jiného světa (Beseda u Bigbítu)

Kultura z jiného světa (Beseda u Bigbítu)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 07.08.2018

Pátek, 35°C, auto bez klimatizace a kolona před Brnem. Krizi rozbíjí obrysy Bílých Karpat v dáli, stejně jako pětikilometrový dojezd do Tasova v navigaci. Poslední chvilky utrpení při parkování na fakírově posteli z uschlého strniště. Pak už jen moravský detox v podobě ořechovky a tuzemské i zahraniční multižánrové hudby. Stanové městečko, pro pankáče zdarma u aut za zadními pódii, pro zhýčkané za poplatek na místním fotbalovém hřišti nedaleko areálu. Ten je situovaný v topolovém háji, který poskytuje spousty míst a zákoutí před sluncem, doplněných dřevěnými žebřinami se slunečníky nebo pohodlnými lehátky. Dvě stage a jedno šapitó, chytře postavené v pomyslném trojúhelníku tak, aby byl ke každému rychlý přístup.

Bohatá kulinářská nabídka je různorodá stejně jako návštěvníci. Pečená makrela? Vegansky u Tří Ocásků? Regal Burger, nebo dokonce kachní sous vide u Matyho Chálky? Najde se tu hipster, pankáč, hippie i rodina s dětmi. Vlídná atmosféra je cítit na každém kroku a subkulturní rozdílnost nehraje žádnou roli.

MANICKÝ LUNAPARK

Energická show Noisy Pots plná chytlavých rytmů a přímočarých melodií svolává za soumraku k tancovačce. Bubny, hrnce, klávesy. Drum and bass prolíná nu-jazz a taneční dupačku střídá sofistikovanější jam. Správné nakopnutí do rozjíždějícího se večera, který přiživuje nabídka ze tří zajímavých pivovarů, z nichž polotmavý Kanec vítězí. Ozvěny subtilních Fallgrapp bezděčně podkreslují pivní dýchánek pod osvětlenými stromy, jako soundtrack k noční obloze a pohodičce na kobercích u Teavanu ideální. Ne však na dlouho.

Burácivé zvučení Povodí Ohře předznamenává nejlepší věc pátečního večera. Hutný špinavý zvuk, foukací harmonika a vylitej hlas přecházející v punkový řev zpěváka Sisiho. Intenzivní set, kde netřeba zbytečných pohybových kreací kapely k tomu, aby se vařila krev. Jen Sisi extaticky zatančí s mikrofonem a hypnotizuje všechno okolo. Frajerství největšího kalibru. Country/bluesové koření tvrdě rockového základu s noiserockovými vsuvkami, palba až za hrob.

S kytarovými dozvuky startuje set analogového techna a italského diska s jistou mírou nadsázky. Ventolin s vážností sobě vlastní vystřihuje mánická taneční čísla, rozvádí své hity improvizačními zákrutami. Do klubu ano, na velkém pódiu se však osobitá esence vytrácí a z nadsázky se stává estrádní číslo.

JINÝ VESMÍR

Sobotní ráno v doprovodu stanové výhně a boje o tekoucí vodu. V šapitó Jiří Charvát střídající slam poetry a stand-up postavený na tragikomických postřezích. Částečně vykrývá kolegu Anatola Svahilce, který cestou do Tasova zaspal a procitl až ve Vídni. Časové komplikace však zásadně nenarušují program festivalu, který je organizačně skvěle zajištěn.

Skladba druhého dne je tvrdšího kalibru. Pozornost se stáčí na sludge/stonerové Nikander – těžkopádné řezavé riffy, vítr ve zpěvaččiných vlasech a blackmetalový řev připomínající nasraného chipmunka. Brutální rychlá rota cupuje bubínky pohupujícího se publika, Beseda našla svůj Bigbít. Prach se zvedá i u vedlejší stage, kde Pacino navazují melancholickým setem s prvky ema a HC/punku. Kotel se otevírá, šrámy však nebudou, syrový křik vyrovnávají důvtipné vyhrávky. „Voda neteče, ale stojí!“ zní sborová katarze.

fotogalerie z festivalu hledejte tady, tu anebo i zde

Lvmen jsou srdcovka a nutnost, postmetalová sága o neúprosném životním koloběhu. Velkolepost a drásající útok nástrojů s příležitostným úmorným řevem rezonujícím s temnou stránkou lidské podstaty. Pocity zmaru dokreslují tu krmící se supi, tu válečné masakry v projekci na velkém plátně za kapelou. Dech beroucí zážitek a nejlepší sobotní kapela.

Morava má v sobě zvláštní kouzlo bezstarostnosti a pohody, které Beseda už šestadvacet let předává zasvěceným i nováčkům. Stala se moravskou tradicí a magickým místem, kde čas mizí a je jen teď a tady. Kultura z jiného světa je blíž, než by se na první pohled zdálo.

Info

Beseda u Bigbítu
3. - 4. 8. 2018 Topolový háje, Tasov

foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.