Články / Reporty

Kultura z jiného světa (Beseda u Bigbítu)

Kultura z jiného světa (Beseda u Bigbítu)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 07.08.2018

Pátek, 35°C, auto bez klimatizace a kolona před Brnem. Krizi rozbíjí obrysy Bílých Karpat v dáli, stejně jako pětikilometrový dojezd do Tasova v navigaci. Poslední chvilky utrpení při parkování na fakírově posteli z uschlého strniště. Pak už jen moravský detox v podobě ořechovky a tuzemské i zahraniční multižánrové hudby. Stanové městečko, pro pankáče zdarma u aut za zadními pódii, pro zhýčkané za poplatek na místním fotbalovém hřišti nedaleko areálu. Ten je situovaný v topolovém háji, který poskytuje spousty míst a zákoutí před sluncem, doplněných dřevěnými žebřinami se slunečníky nebo pohodlnými lehátky. Dvě stage a jedno šapitó, chytře postavené v pomyslném trojúhelníku tak, aby byl ke každému rychlý přístup.

Bohatá kulinářská nabídka je různorodá stejně jako návštěvníci. Pečená makrela? Vegansky u Tří Ocásků? Regal Burger, nebo dokonce kachní sous vide u Matyho Chálky? Najde se tu hipster, pankáč, hippie i rodina s dětmi. Vlídná atmosféra je cítit na každém kroku a subkulturní rozdílnost nehraje žádnou roli.

MANICKÝ LUNAPARK

Energická show Noisy Pots plná chytlavých rytmů a přímočarých melodií svolává za soumraku k tancovačce. Bubny, hrnce, klávesy. Drum and bass prolíná nu-jazz a taneční dupačku střídá sofistikovanější jam. Správné nakopnutí do rozjíždějícího se večera, který přiživuje nabídka ze tří zajímavých pivovarů, z nichž polotmavý Kanec vítězí. Ozvěny subtilních Fallgrapp bezděčně podkreslují pivní dýchánek pod osvětlenými stromy, jako soundtrack k noční obloze a pohodičce na kobercích u Teavanu ideální. Ne však na dlouho.

Burácivé zvučení Povodí Ohře předznamenává nejlepší věc pátečního večera. Hutný špinavý zvuk, foukací harmonika a vylitej hlas přecházející v punkový řev zpěváka Sisiho. Intenzivní set, kde netřeba zbytečných pohybových kreací kapely k tomu, aby se vařila krev. Jen Sisi extaticky zatančí s mikrofonem a hypnotizuje všechno okolo. Frajerství největšího kalibru. Country/bluesové koření tvrdě rockového základu s noiserockovými vsuvkami, palba až za hrob.

S kytarovými dozvuky startuje set analogového techna a italského diska s jistou mírou nadsázky. Ventolin s vážností sobě vlastní vystřihuje mánická taneční čísla, rozvádí své hity improvizačními zákrutami. Do klubu ano, na velkém pódiu se však osobitá esence vytrácí a z nadsázky se stává estrádní číslo.

JINÝ VESMÍR

Sobotní ráno v doprovodu stanové výhně a boje o tekoucí vodu. V šapitó Jiří Charvát střídající slam poetry a stand-up postavený na tragikomických postřezích. Částečně vykrývá kolegu Anatola Svahilce, který cestou do Tasova zaspal a procitl až ve Vídni. Časové komplikace však zásadně nenarušují program festivalu, který je organizačně skvěle zajištěn.

Skladba druhého dne je tvrdšího kalibru. Pozornost se stáčí na sludge/stonerové Nikander – těžkopádné řezavé riffy, vítr ve zpěvaččiných vlasech a blackmetalový řev připomínající nasraného chipmunka. Brutální rychlá rota cupuje bubínky pohupujícího se publika, Beseda našla svůj Bigbít. Prach se zvedá i u vedlejší stage, kde Pacino navazují melancholickým setem s prvky ema a HC/punku. Kotel se otevírá, šrámy však nebudou, syrový křik vyrovnávají důvtipné vyhrávky. „Voda neteče, ale stojí!“ zní sborová katarze.

fotogalerie z festivalu hledejte tady, tu anebo i zde

Lvmen jsou srdcovka a nutnost, postmetalová sága o neúprosném životním koloběhu. Velkolepost a drásající útok nástrojů s příležitostným úmorným řevem rezonujícím s temnou stránkou lidské podstaty. Pocity zmaru dokreslují tu krmící se supi, tu válečné masakry v projekci na velkém plátně za kapelou. Dech beroucí zážitek a nejlepší sobotní kapela.

Morava má v sobě zvláštní kouzlo bezstarostnosti a pohody, které Beseda už šestadvacet let předává zasvěceným i nováčkům. Stala se moravskou tradicí a magickým místem, kde čas mizí a je jen teď a tady. Kultura z jiného světa je blíž, než by se na první pohled zdálo.

Info

Beseda u Bigbítu
3. - 4. 8. 2018 Topolový háje, Tasov

foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.