Články / Recenze

Kůže, pot a rock'n'roll. Black Rebel Motorcycle Club.

Kůže, pot a rock'n'roll. Black Rebel Motorcycle Club.

Shaqualyck | Články / Recenze | 12.06.2018

Kůže, pot a rock'n'roll, málokdo to umí líp. Jenže záhy po vydání mimořádně podařené desky Beat the Devil's Tattoo se nad budoucností zavedené značky Black Rebel Motorcycle Club počal vznášet otazník. Nebo spíš Damoklův meč. To když během turné v roce 2010 náhle zemřel basákův otec Michael Been, jenž s BRMC jezdil coby dvorní zvukař a navrch zastával roli jakéhosi nehrajícího kapitána. Stál u zrodu kapely, měl zásadní vliv na podobu desek a zároveň fungoval jako tmelící element schopný rozlousknout zdánlivě neřešitelná tvůrčí dilemata či usměrnit mladickou nerozvážnost. Především jeho zásluhou se Black Rebel Motorcycle Club obešli bez dohledu najímaných producentů a Leah Shapiro, která za bicími nahradila potížistu Nicka Jaga, díky Beenovi dokázala snadněji přivyknout klimatu velké kapely. Jeho památce je věnována skladba Let the Day Begin z repertoáru skupiny The Call, ve které dřív působil. Šlo o první coververzi, kterou BRMC kdy nahráli. Vyšla v roce 2013 na desce Specter at the Feast, která v diskografii kapely zastává funkci rozhárané, překlenovací nahrávky, jejíž vznik byl v mnoha ohledech zkouškou ohněm. Brzy však mělo být ještě hůř.

Bubenici Leah Shapiro totiž na následujícím turné začaly pronásledovat zdravotní problémy, ze kterých se vyklubalo závažné onemocnění nervové soustavy. Basák Robert Levon Been s kytaristou Petrem Hayesem však odmítli hledat náhradu. Kapela na neurčito vyhlásila hibernaci zasvěcenou péči o nemocnou spoluhráčku, která se dávno stala členkou rodiny. Prognóza? Krajně nejistá. Ve světle okolností je proto letošní studiovka Wrong Creatures malým zázrakem, jenž dokládá návrat z říše nejistoty a opatrně naznačuje vidinu světlejších zítřků. Z dvanáctiskladbového tracklistu nejnápadněji vyčuhuje skočný singl Little Thing Gone Wild. Punkem načichlá zběsilost chytne na první dobrou a leckomu připomene vypalovačky jako Rival nebo Hate the Taste, s nimiž kapela slavila úspěch po vydání minulého alba. Až to zdálky vypadá, jako by BRMC stůj co stůj potřebovali vyslat do světa spolehlivý hit s jasným vzkazem „pořád jsme tady a pořád umíme“. Zbytek nahrávky je co do nálady úplně jinde. Počínaje tribálně ambientním otvírákem DFF a konče flašinetářskou repeticí na pozadí psychedelického úletu Circus Bazooko. Hammondky a táhlé bluesové riffy v doprovodu vzpomínek na Gilliamův celovečerní drogový úlet Strach a hnus v Las Vegas. Co chtít víc?

Poprvé v historii se BRMC svěřili do rukou producenta. Volba padla na zkušeného Nicka Launayho (Yeah Yeah Yeahs, Nick Cave and the Bad Seeds) a soudě dle vybroušeného zvuku ctícího dědictví předešlých desek si kapela lépe vybrat nemohla. Na druhou stranu, kdo čekal album reflektující bezbřehý optimismus z návratu na scénu, přepočítal se. Tahle sestava si až příliš dobře pamatuje, čím vším si v uplynulých letech prošla. Wrong Creatures je tak deskou hloubavou, nepředvídatelnou a melodicky až neskutečně pestrou. Nad rámec zasněně zvonivých kytar (Spook) a baladického temnocitu (Haunt) skýtá v závěrečné hymně All Rise krom piána i netradiční a pro kapelu netypické smyčcové aranže. Přesto nahrávka působí navýsost sevřeně. V nestřežených momentech dokáže uhranout kvílivými sóly z drsné školy, zároveň se nestydí zpomalit a neštítí se ani meditativních poloh (Question of Faith, Calling Them All Away). Skladby zdobí rafinovaná dynamika, žánrová neukotvenost vystupuje do popředí jako jedno z poznávacích znamení.

Snaha o zachování kontinuity se u BRMC nijak dramaticky nepere s potřebou přirozeného vývoje. Naopak. Rukopis kapely zůstává čitelný, životem poučená trojice jen začala psát nové příběhy. Tu posmutnělé, tu nasupené, ale za všech okolností vyprávěné s obrovským zápalem. Vlastně se toho tolik nezměnilo. Dva plus jedna, nekoukají vlevo ani vpravo a dál dělají, co se jim zlíbí. Tak jako legendární hejsek Marlon Brando v Divochovi, černobílé klasice, která dala kapele Black Rebel Motorcycle Club jméno. Jejich nejnovější deska není prvoplánově vstřícná, zato je upřímná a nekompromisní. A to se cení.

Info

Black Rebel Motorcycle Club - Wrong Creatures (Vagrant, 2017)
web kapely

Živě:
27. 6. 2018 19:00
Roxy, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.

Temné, minimalistické i taneční okamžiky (Dead Janitor)

redakce 11.07.2019

Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky.