Články / Recenze

Kyklos Galaktikos jako lovci mezer

Kyklos Galaktikos jako lovci mezer

Jakub Šíma | Články / Recenze | 04.04.2016

Poslední dobou mám dojem, že rap v Čechách konečně dospěl. Ne snad že by získal fanouškovskou základnu nebo zavedené interprety – obojí už dávno má. Ale konečně se našli hudebníci, kteří se s ním nebojí experimentovat a bez zbytečného respektu prozkoumávají nové hudební terény. Za malou renesancí stojí kromě dnes již obligátních WWW především kruhy různě sepnuté s divadelním prostředím. Takto vody čeřila debutová deska Kyklos Galaktikos Osa dobra, nedávno pak následovali Mutanti hledající východisko se svým sebraným materiálem a vynechat nelze ani setrvale zběsilý Edoshův Kurník. Všechny tyto kapely sice mají v základu rapové dědictví, ale minimálně stejnou měrou jej neustále překračují a dovádějí do míst, kam tradiční zástupci žánru většinou ani nedohlédnou. Není pak s podivem, že i jejich fanoušci se rekrutují spíše z řad otevřenějších posluchačů a zaťatí rovnokšiltovkáři o jejich existenci nemají ani tušení.

Novinka Mezi lovci mezer představuje anabázi do dosud neprozkoumaných vod, které sice lze žánrově vymezit jako experimentální hip hop, ale velmi často mají blízko také k noisu nebo elektronice. Zůstaňme na chvilku u slova experiment, které se při přemýšlení o desce několikrát vrací. Nejprve k číslům: délka tracků se pohybuje od dvou a půl až k osmnácti minutám a poslechnout deset albových tracků vám zabere sedmdesát minut čistého času. Další důvod, proč mluvit o experimentu, je lyrická stránka. Singl Nemehlo sice připomněl WWW, ale jinak má většina slovních obratů k typltovské poetice relativně daleko. Místo ní přicházejí těžko rozklíčovatelná slovní spojení útočící především na pudovou stránku. Někdy tak působí jako jen částečně srozumitelná soustava abstraktních obrazů, jindy je třeba na smysl zcela rezignovat a poslouchat je jako zvukomalebný doplněk. Nalézt v lyrice uchopitelný význam není snadné, tím spíše dráždí k opakovaným poslechům. Při nich na vás bude vykukovat něco slovních hříček, trochu mystiky a nejspíše i několik gramů čistého nonsensu a dětských vyprávění. A zapomenout nemůžu ani na nezbytné broušení existenciálních hran.


K opakovaným poslechům nemotivují jen náznakové texty, ale také inovativní zvuk, založený na pulzující basové lince a nečekaných vpádech refrénových melodií. Občas zaslechnete Shabbazz Palaces nebo Clipping, ale inspirace desku o svébytnost neokrádá. Energií prosycené momenty se střídají s meditativními rovinami a zběsilé tempo kopáků omývá šum hlukových vln. Oproti Ose dobra obsahuje novinka více hudby, méně slov a atmosféra je sevřenější. Možná je na vině záliba v nejasném, nejednoznačném nebo neproniknutelném, ale nahrát takovou desku vyžaduje odvahu. A to se cení.

Info

Kyklos Galaktikos - Mezi lovci mezer (Polí5, 2015)
www.kyklosgalaktikos.cz

Live: 5+5 let Polí5 (Benefiční festival)
8. 4. 2016 19:00
Malostranská Beseda, Praha
www.facebook.com/events/457105317815103

Text vyšel v magazínu Full Moon #46.

foto © rionka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?