Články / Reporty

Kylesa a splnění povinnosti

Kylesa a splnění povinnosti

waghiss666 | Články / Reporty | 11.07.2014

Neříká se prokrastinovat, říká se flákat! Bezprostřední dojmy radši vyblít hned než později, ať už je stránka digitální nebo papírová. Lepší ale zůstanou, hluboko. A navěky.

Osobní tip na český support Kylesy znemožnily Státy, potvrzeným Archibald Tuttle ale zakázal vystoupení zaměstnavatel. No co, tak teda Social Party, nikdo se nediví. Crack prodává před klubem v předstihu zakoupený lístek, pozbyl pro něj smyslu, když vystoupí před vzory a hrdiny. Letos vydaný eponym napovídá možná až příliš, to nás ale nesere tolik jako drobící bubeník (terminus technicus, neplést s „podrobit si“!), řvoucí basák v euforii už k Sociálce patří. Crack tančí, řve a krájí parádní riffy (Jewish!), zvuk je pod dekou a lidi povětšinou na baru nebo ještě za dveřmi Barráku. Předkapely bývají zbytečné?

Prokecat půl setu venku u cigára je arogance, podceňovat konzultace se svým nejoblíbenějším doktorem se ale nevyplácí. Pustit si na bandcampu Lazer/Wulf studiovku může být zkreslující. Čekám psychedelii. Bubeník ničí, kytarista ťape po krku šílenosti a skáče mimo rytmus a sem tam zahýká do mikrofonu smíchem hospitalizovaného psychopata.

Laura si jde stoupnout před podium, s kabelkou a mobilem.

Basáci, co prstí, mě nikdy nepřesvědčili (Flea potvrzuje pravidlo) a mimické škubání ksichtních svalů zase škodolibě rozesmívá. Sean se ozbrojil obojím a kuchá!

Laura si zavazuje tkaničku, nikdo ji nevidí, nikdo si ji nestrká do kapsy u kalhot.

Vůbec nechápu lidi, co popíjejí u baru, vyměšují se na toaletě nebo kývají hlavami. Jenže během setu Lazer/Wulf ztuhnu jako opařený. Progresivní metalové trio rozšlapalo všechny zásady, zkušenosti a pravidla vkusu. Struny na air guitars praskají, alko-emo-tanec v kotli nezná konce.

Mikrofon padá, Laura ho zvedá a seřizuje, publikum v první řadě nevnímá.

Instrumentálky bez vokálů, není se čeho chytit. Nechám se likvidovat. Radost z hraní umírá poslední, tihle tři jsou hraním posedlí. Kupte si jejich triko, jako bonus zdarma dostanete novou, zatím nevydanou desku. Dohráno, zničeno, potkávám se s ostatními. Mlčíme, jen s otevřenou držkou a vykulenýma očima kroutíme hlavama, div neupadnou. Námrd!

Laura se jde převléknout do koncertního (děravá kolena a nastřižený límec Black Sabbath).

Ať už má sebelepší klub pod palcem sebezapálenější dramaturg, lenost lidí to málokdy vyléčí. Onoho večera je návštěvnost Barráku po delší době slušná, jsem příjemně překvapen. Fousů málo a na flanelky je horko. Na podiu zůstávají obě sestavy bicích, začínáme: mou nejoblíbenější písní, což se ten večer mění s každou další. Teze o neexistenci časoprostoru nabírá na pravdivosti díky psychedelickým projekcím pěkně postaru (ohýbáním papíru!). Zvuky se přetahují o své místo v bahně, basa je neskutečně hutná a zkreslené kytary výraznější než kdy dřív (To Forget). Proletíme se převážně posledními třemi alby, provokace starší tvorbou vyvolá metalové tanečky. Úžasný koncert, co má sílu změnit život, ale nic naplat. Dva perfektně synchronizovaní bubeníci, třískající totéž jinak, oldschoolová projekce, instrumentálně vyspělí muzikanti a Philův hlas – ale hlavně mají Lauru a já z ní nedokážu spustit oči. Zazpívá a já se rozpouštím do hrnku na presso. Zařve a srdce mi buší. Rozhodí rukama, když jí basák nakopne pedalboard, a mě to přijde jako nejvtipnější gag. Nedívá se na nás, neusmívá se, neřeší perfektní účes. Kraluje a já se podrobuju.

Říkám jí, že ji miluju a jak mě mrzí, že bydlí v USA a já v Prdeli nad Fuckinglittletownem, protože nemůžeme rozvíjet náš vztah, a ona mě objímá. Láska. Moc vás prosím, neposlouchejte Kylesu. Už je jenom moje. Jen škoda těch krásných, ručně dělaných plakátů k tour za dvě kila, kde Česká republika není (o trikách z tour ani nemluvím). Sumarizace? Předkapely obě, Kylesa celá, výtka nehudební. Nemůžu se dočkat, až se zase budu moct hodinu a půl dívat na Lauru. (Tohle není opak hudby, Sheresky!)

Info

Kylesa (usa) + Lazer/Wulf (usa) + Social Party
6. 7. 2014, Barrák, Ostrava

foto © Pryncypall.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Rapové (ne)vítanie leta (Denzel Curry)

Jonáš Sudakov 19.05.2022

V rozhovore s XXL z mája 2022 sa Denzel Curry označil ako najlepší žijúci rapper. Tento titulok obletel celým internetom, ale nikto mu príliš neoponoval... Živě ve Žlutých lázních.

Plameny a černý dým nad letištěm aneb Rammstein

Jiří V. Matýsek 17.05.2022

Rammstein můžeme vyčítat ledacos: přílišnou přímočarost, útoky na nízké pudy, kontroverznost a kdovíco dalšího...

Mé dojetí se tady snadno ztratí (Low)

Jiří Přivřel 14.05.2022

Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…

GusGus každému z nás

Tomáš Kouřil 10.05.2022

Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?

Letmé, a intenzivní (Donaufestival)

Bára Jurašková 10.05.2022

Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...

Mnohorozměrná Róisín Murphy

Akana 05.05.2022

Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...

Zkrocený temperament Céu

Akana 01.05.2022

Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.

Král pouštního blues (Mdou Moctar)

Jiří V. Matýsek 29.04.2022

Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.

Sharpe 2022: O tom, co ti chci říct...

Michal Pařízek 25.04.2022

Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.

Tempo lidských strojů (Nitzer Ebb & co.)

Michal Smrčina 24.04.2022

McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace