Články / Reporty

Kytary nejsou mrtvý (Triptides, 10000 Russos, Fox Territory)

Kytary nejsou mrtvý (Triptides, 10000 Russos, Fox Territory)

Ivana Sváčková | Články / Reporty | 19.06.2017

Nad Brnem se celý den honí mraky, dusno jako ve skleníku, vlaštovky lítají sakra nízko. Začátek koncertů se kvůli pozdnímu příjezdu jedné z kapel posouvá o téměř hodinu a půl, ale Kabinet se v mezičase příjemně naplňuje a dozrává. Skoro letní páteční večer se lidem vepisuje do tváří. V Kabinetu Múz se rýsuje linka Los Angeles – Porto – Brno, propojená kytarovou strunou natřikrát jinak.

První hrábnutí do strun přichází od po Česku poskládaných a především v Brně působících Fox Territory. K několika demo skladbám a singlům čtveřice na jaře přidala i první desku nesoucí název Degressive Fusion. Dvě kytary, basa a bicí bez menších okolků vykopávají smršť math rocku a na první dobrou vtahují publikum do dění. Prsty s milimetrovou přesností a světelnou rychlostí lechtají krky kytar. Na sekavé pohyby hlavou na stagi přikyvuje padesátka příchozích stejně obratně. Metalový kvičák pod krkem chyceného prasete střídá o vteřinu později jazzové předení dvouměsíčního kotěte. Podpořit přišli nejen kámoši, ale i mladší sourozenci, kteří s otevřenou pusou zadupávají plány na youtuberskou budoucnost a místo toho napíšou ježíškovi o prvního fendera. Odnikud nikam prolétává rapová dvouminutovka kytaristy, ale proti gustu…

Doháníme zpoždění, stavíme až v Portu. Do prořídlých řad se právě opírá portugalské seskupení 10000 Russos. Drone rock, krautrock, bordel shoegaze? Je to asi jedno, tohle je třeba pocítit na vlastní kůži. Trojice útočí a jednoho po druhém nás sráží k zemi. Hrany Kabinetu problikávají černobílou projekcí, která připomíná moment, kdy se film v promítačce dovine ke konci. Světlo, tma, světlo. Bubeník a zpěvák v jedné osobě maluje curtisovským hlasem hlukovou ozvěnu, kytara a basa po jeho bocích se točí jako baleríny, hlouček pod stagí sebou škube jako hadrovej panák. Hypnotická techno repetetivnost zesiluje a graduje, v těle se bije euforie a nicota. Tma, světlo, tma.

Kalifornští Triptides by z fleku mohli naběhnout do Formanova muzikálu, mají totiž všechno − kobercovité kadeře, upnutá trička, vyšívané etno vestičky, houpavé pohyby a nehybné úsměvy. Mazlivý psychedelický indie rock se kolíbá jako hodinku odstátá limonáda, která ve výsledku taky trochu zažene žízeň. Zvuk kláves nechává prostoupit inspiraci The Doors a souhlas s Jacco Gardnerem, Allah Las nebo Salvia Plath. Kapela letos vydává nové album Invitation, které, bude-li následovat stopu alb předchozích, uchu polahodí, čtyřicetiminutový koncert se však zdá jako věčnost.

Info

Triptides (us), 10000 Russos (pt), Fox Territory
16. 6. 2017 Kabinet Múz, Brno

foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace