Články / Rozhovory

La Petite Sonja: Je to jako řešit hlavolam

La Petite Sonja: Je to jako řešit hlavolam

mexhouse | Články / Rozhovory | 14.02.2017

Mezi nejslavnější díla výtvarníka Jindřicha Štýrského bývá řazena grafika Musa Somnambula, jíž si coby název alba zvolila zpěvačka La Petite Sonja, jinak členka Kill The Dandies! (dříve Moimir Papalescu & the Nihilists). Deska Musa Somnambula vychází na CD a digitálně právě dnes (jako přílohu ji dostanou předplatitelé časopisu Full Moon #70), na místě tedy bylo pár otázek pro autorku.

Název desky Musa somnambula naráží na výtvarnou ikonu Jindřicha Štýrského - jaký máš vztah k výtvarnému umění?
Musa Somnambula - múza nevědomí, múza náměsíčná, nevím, jak to Štýrský myslel, ale já hned věděla, že je to přesně ono. Název byl nápad Hanka J Manchiniho, který celé album produkoval. Vysvětlit souvislosti, to už je na vás. Novinářích.

Kdo dělal cover?
Cover dělal Hank a logicky vznikl v našem grafickém studiu. Fotografie je autoportrét.

Promomateriály mluví o tom, žes dělala sólovku, protože jsi to potřebovala, ale během toho jsi zjistila, že bez kapely to vlastně není úplně ono?
Přesně tak. Původně to mělo být jenom moje, pak mě napadlo přizvat Daniellu de Picciotto a ostatní. Necítím se v té osamocené pozici dobře. Potřebuju mít kolem sebe lidi, kterým důvěřuju a kteří řeknou, jestli se jim to líbí. Ani na pódiu bych nechtěla být sama.

Jak dlouho vznikala nahrávka?
Mě trvá složit písničku třeba deset minut. Píšu i skládám rychle, ale aranže jdou pak mnohem pomaleji. Takže základní materiál na desku byl hotový už dávno, jsou to věci, které se většinou nehodily do Dandies. Nejdéle trvalo asi rozhodnutí, že s tím půjdu ven.

Danielle de Picciotto - taková spolupráce asi není lusknutím prstů, jak to probíhalo? Uvažovala jsi o dalších hostech?
Daniella je spřízněná duše, známe se několik let. Je to ohromně všestranná kreativní bytost, jejíž výtvarná i hudební tvorba mě inspiruje. Překvapilo mě, že ke skládání hudby přistupuje podobně jako já, jsme na stejné vlně. Obě máme spoustu jiných aktivit, ale třeba se nám v budoucnu toho podaří udělat ještě víc. V každém případě to, že se mnou chtěla spolupracovat, bylo pro mě nesmírné potěšení. Další hosty jsem chtěla, ale už na to nebyl čas. A kdybych ty songy nevydala teď, tak možná nikdy. Už je hotovo a já se můžu soustředit na další projekty.


Jak to máš se sny, zdají se ti každou noc? Ptám se, protože s nimi vedu intenzivní rozhovor, nebo spíš rozhovor se svou minulostí a současností. Budoucnost tam žádnou nevidím…
Když se učíš chápat vlastní sny, je to jako řešit hlavolam. Nebo spíš matematickou funkci. Budeš-li dost chytrý, rozklíčuješ problémy, které se tvoje podvědomí snaží řešit. Na běžných snech nemusí být nic magického, spíš logického. Taky myslím, že s budoucností to nemá nic společného, ale co já vím. Moje vlastní sny jsou často hodně mystické, nezapisuju si je, ale ty zásadní si pamatuju a taky se mi vrací. A taky věřím, že tam určitě zůstává hodně toho, co vyvětlit nelze, nebo spíš k tomu nemám a nikdy nebudu mít správný klíč.

Bert Neven byl jasná volba?
Ano, Bert je špičkový zvukař a kamarád, který nemá problém s materiálem nahraným v naší ložnici. Netrpí zvukařskými předsudky a vždycky si ví rady.

NBDY?
NBDY je noise-experimentátor, dříve známý jako dj Johnny Inferno, který byl kámošem už v dobách The Nihilists. Dělali jsme spolu kdysi pár koncertů. Jeho zvukové stěny jsou napínavé, strašidelné a něžné. K těm snům se hodí dokonale.

Jak to vypadá s novou deskou Kill the Dandies? Hotovo, máte název, nebo v jaké jste fázi? Mám čekat nějakou novou polohu, nezvyklé hosty?
Novou polohu, nebo spíš určitý posun, čekej určitě, už jenom vzhledem k novému obsazení. Kdo nás trochu zná, ví, že určitou změnu a posun potřebujem k životu. Moc se těším do studia. Release party bude 25. 5. 2017 v klubu Futurum. To jediné je zatím dané.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vstupní prohlídka: Fred Madison

redakce 20.02.2020

V březnu Fred Madison pokřtí novou desku ve Valmezu, ale i jinde. Co si nechají donést do backstage, co je vyprudí?

Chelsea Wolfe: Budujem si svoju definíciu ženskosti

Lucia Banáková 19.02.2020

Byť na javisku sama a hrať prostý akustický song je náročné, ale je to pre mňa osobný rituál, príležitosť k rastu ako umelkyne i duchovnej bytosti, hovorí Chelsea.

Martin Mažári (Edison Filmhub): Tahle oscarová sezona byla perfektní

Jarmo Diehl 18.02.2020

Povídání s Martinem Mažárim o současné kinematografii, vnímání filmu jako takového i o tom, co ho dovedlo zrovna do filmhubu.

Pořadatelská: Kristýna Procházková (Spratek production)

redakce 17.02.2020

Dělat koncerty pro kamarády v sobě obnáší velkou dávku romantiky, ale taky spoustu práce. Kristýna Procházková vypráví o své Spratek Production.

Protokol: Scott Hansen (Tycho)

redakce 14.02.2020

Scott Hansen neboli Tycho si prošel cestu od tvrdých kytar až k snové elektronice a audiovizuálním světům, které dokáže vytvořit člověk doma s laptopem.

Tono Guth (La3nos): Hudba je rečou a rytmus jej kostrou

Daniel Hevier ml. 14.02.2020

Aký vplyv má hra na perkusie na vedomie, stres, úzkosť? Rytmus je pre Tóna Gutha prirodzeným vyjadrením tela aj mysle.

Vstupní prohlídka: Brains for Sale

redakce 13.02.2020

Brains for Sale nabízí citové výpovědi, hymny loserů i úvahy o současnosti a podobně vyznívají i jeho odpovědi níže v rámci vstupní prohlídky.

Protokol: Isaac Symonds (Half Moon Run)

redakce 11.02.2020

Kde se bere inspirace k éterické tvorbě Half Moon Run? Když vyrůstáte na heavy metalu, jde to samo.

Douška vydavatelská: Dominik Suchý (Weltschmerzen)

redakce 08.02.2020

Label Weltschmerzen se chce věnovat zajímavým a koncepčně zaměřeným nahrávkám současné hudby s dekadentním nádechem.

Protokol: Chris Stewart (Black Marble)

redakce 06.02.2020

Projekt Chrise Stewarta, podepsaný pod Sacred Bones, se poprvé představí v Praze. Při té příležitosti nahlížíme pod jeho pokličku.