Články / Reporty

Labutí písně Obie Trice

Labutí písně Obie Trice

Jakub Šíma | Články / Reporty | 09.11.2018

Když jste rapper z Detroitu, můžete si kariéru budovat sám anebo mít za kámoše Eminema. I ve druhém případě je nutné nebát se mikrofonu, ale cestu máte umetenější. Občas od slavného kolegy dostanete refrén na desku, jindy na oplátku přichystáte pár rýmů na jeho projekt a rázem máte konkurenční výhodu jak Brno. Jen je pak o to těžší ze stínu slavného parťáka vystoupit a postavit se na vlastní nohy. A to se Obiei Triceovi nikdy příliš nepovedlo. I proto do Čech zavítal až s tour k patnáctému výročí svého debutu, který nese výraznou stopu slavnějších kolegů.

Aby bylo jasno – Obie Trice umí rapovat. Hned poté, co se vyhoupl před prořídlý sál, ukázal, že na mikrofonu si je pořád jistý. Silný hlas obratně ohýbal do beatů a zahnal obavy z možného playbacku. V teplácích, jejichž rozkrok se pohupoval v průsečíku kolen, pochodoval od jedné strany pódia ke druhé a plácal si s fanoušky v první řadě. Nezúčastněný výraz prozrazoval spíše životní postoj a nezbytné marihuanové posilnění než znuděnost či nezájem. Ani hypeman Swifty McWay, jehož proslavilo účinkování v kolektivu D12, se nezdráhal počastovat fanoušky několika vřelými slovy a otevřenou dlaní, na druhé straně se show nevyvarovala několika očekávatelných neduhů. Časová dotace jednotlivých složek vystoupení mluví jasně: čtyřicet procent připadlo na rapové party Obie Trice, dvacet na „Eminemovy“ refrény, jež jsou pevnou součástí Triceovy debutové desky, a dalších dvacet spolkla snaha McWaye rapovat featuringy, což ubližovalo celkovému spádu. Poslední pětina připadla na omílání známých beatů, během čehož se oba MCs poněkud bezcílně potulovali po stagi.

Několik povedených momentů postavených na rapových kvalitách Obie Trice se tak postupně rozmělnilo v řadě hluchých míst, mezi nimiž nemohlo chybět ani vzdávání cti padlým kolegům. Nakonec tak potěšila hlavně otevřenost a přátelská atmosféra obou protagonistů, už jen proto, že tato evropská tour je – ruku na srdce – labutí písní jejich hudební kariéry.

Info

Obie Trice (us) + Swifty McVay (us)
6. 11. 2018 Roxy, Praha

foto: J5.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.