Adam Vrána | Články / Reporty | 15.08.2015
Vztek z vedra začíná bublat a první kapičky skoro přetékají přes okraj. Šťáva se ale musí šetřit a navrch je mi líto si vybíjet zlost na letišti u Piešťan, kde je pořád daleko větší pravděpodobnost se potkat s lidmi, co nemají v hlavě nakydáno. Mlsné okukování stagí zahajujeme navečer po zčeknutí arzenálu dobrot (a že jich zase je, sweet, sweet Slovakia). Zastávka číslo 1 – Space Aréna, line-up nemáme a paměť neslouží. Bavíme se neznámem, užíváme klidu, kvílení kytar a paradoxně i klimatu, který pod stanem nemá daleko k rozpálené sauně. Z lidí kolem teče proudem, ale vzduch zůstává čistý, spíš než v pavilonu opic jsme v botanické zahradě. „Díky, my jsme Carnival Youth…“ Plácáme se do čela: „No jasně!“.
Se zbytkem Grapu se stahujeme pod hlavní stage, kde je nastoupená armáda čekající na pokyn k útoku. Velí Napoleon bez komplexů, belgická pardálka Selah Sue. Její věci nejsou a nikdy nebyly žánrově můj šálek, ale zajímá nás provedení a jestli nám třebas něco neprotéká mezi prsty. Dali jsme celý set, vyměnili kvanta názorů a došli k verdiktu: „Lahodný jak Bueno, ale my radši Surprise.“
Dochází k dělení, polovička směřuje na Balthazar, sám volím Bad Karma Boy. Jasně, mít možnost rozkrojit se vedví a stihnout obojí je hezká představa, žel, při ruce není nůž. Nakonec není čeho litovat, BKB mají naživo tak palčivou jiskru, že by se u vstupu ke stagi měl fasovat ohnivzdorný obleček nebo kanystr vody (té není nikdy dost). Nenápadné partnerské techtle mechtle mezi Jurajem a Adélou set rozvážně koření, celé je to tak pěkné, že div nezůstávám na přídavek.
Den ustupuje večeru, kytary se hlásí o slovo. The Maccabees po nás jdou ze všech stran, hlavní nápor vedou Orlando Weeks, Hugo & Felix Whiteovi a Rupert Jarvis. Snažíme se odolávat, ale oslabení ciderem se nezmůžeme na protiútok. Podléháme masakru.
Od Foals jsme, přiznám se, čekali o dost víc a je mi jasné, že kdyby se všechno sešlo, jak mělo, do stanů bychom se plazili po kolenou. Chemie mezi lidmi a kapelou ale nezafungovala správně, zjevně se očekávaly hopsačka a tanečky, které s Inhaler, Providence a What Went Down moc nejdou dohromady. Piešťany měly díky Yannisovi co dělat s trpasličím Poseidónem, který Krakena pouští z uzdy bez varování. A možnost poznat armagedon prokaučovaly na celé čáře, protože zanedbaly přípravu...
Grape Festival 2015
14. - 15. 8. 2015, Letisko Piešťany
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.