Články / Rozhovory

Lapalux: Bydlel jsem kousek od Letné...

Lapalux: Bydlel jsem kousek od Letné...

Jakub Béreš | Články / Rozhovory | 05.05.2018

Když před několika lety hýbalo Británií alternativní R&B a jeho koketérie s klubovou scénou, ve hře se objevil i producent Lapalux. Jeho žánrový mix ovšem přesahoval městský soul a downtempo elektroniku jiných ostrovních umělců, a tak se raději jako jediný Brit nechal zapsat pod americký label Brainfeeder vedený acidjazzovým experimentátorem Flying Lotusem. Od debutu Nostalchic (2013) se Lapaluxova tvorba přes jazzem ovlivněné druhé album Lustmore (2015) přesunula k nevázaným experimentům s postklubovou elektronikou a popem. Aktuální třetí deska Ruinism, kterou přijel představit i na festival Spectaculare, je tak jeho nejodvážnější a nejméně předvídatelnou deskou.

Cestou sem jsem se dozvěděl, že jsi nějakou dobu žil v Praze…
Bydlel jsem tu zhruba rok, kousek od Letné, v Bubenči. Tak tři roky nazpátek kvůli holce, co tady taky žila. Navíc nájem v Londýně rostl a můj spolubydlící se v té době stěhoval pryč, tak jsem udělal to samé a vybral si Prahu. Ta je oproti Londýnu mnohem klidnější, je tady i více parků, které ve vystresovaném Londýně jen tak nenajdeš. Neplánoval jsem tu zůstat celý život a na takhle krátkou dobu je Praha ideálním městem na nabrání sil. Proto k ní mám stále specifický vztah a je super se sem vracet. Ale po roce bylo zase načase vrátit se do Londýna.

Jaký byl hlavní důvod návratu?
Těch důvodů bylo více a nebylo to jenom kvůli práci. Některá místa jsem si tady vážně oblíbil a chyběla mi. Například klub Neone, který dnes už neexistuje, což je pro zdejší scénu velká škoda. V něm jsem dokonce několikrát hrál a byly to úžasné večery.

Vidíš nějaké rozdíly mezi klubovou kulturou tady a například v Anglii?
Každé město i země jsou rozdílné. Před Vánoci jsem dokončil tour a musím říct, že se mi tenhle postřeh znovu potvrdil. Přestože žijeme v globalizovaném světě, každé město si uchovává něco originálního a každý můj koncert měl úplně jinou energii.

Co tuhle energii ovlivňuje nejvíce?
Záleží na typu akce a místa konání, ty jsou nejdůležitější. Velký podíl na tom mají i organizátoři, jejichž nejdůležitějším úkolem je na danou akci dostat lidi, kteří budou vědět, na co jdou. Pro mě je ještě důležité, jestli vše klapne po technické stránce, ale o tom často rozhoduje jenom náhoda. Některá místa, o kterých jsem si myslel, že budou skvělá, mě nakonec zklamala, jiná zase překvapila. Proto nedokážu mluvit obecně o klubové kultuře daných měst. Praha je ale jedno z mých oblíbených míst, atmosféra všech mých vystoupení tady byla skvělá.

Tvá aktuální deska se od těch minulých liší odtažitějším, možná experimentálnějším zvukem…
Rozhodně to byl velký experiment pro mě samého. Začal jsem ji tvořit s více analogovými nástroji a po dlouhém seznamování s jejich zvukem i možnostmi jsem dospěl k názoru, že mě zaujala myšlenka toho, jak lze posouvat to, co já sám ještě považuju za hudbu. Proto jsem se rozhodl zajít za tuhle hranu, více experimentovat a dělat věci, které jsou větší výzvou.

Byla to primárně výzva pro tebe nebo pro tvé fanoušky a posluchače?
Pro všechny. Tohle je moje třetí album, tak jsem si řekl, že už jsem v pozici, kdy můžu dělat něco odvážnějšího. Zároveň jsem na něj chtěl dostat několik chytlavých melodií, aby nebylo zas tak těžké na poslech. Občas se cítím hudbou hodně znuděný, a tak jsem chtěl udělat desku, která by mě z téhle apatie probrala. Někteří to asi nedocení, ale mě to takhle baví. Jinak to nešlo.

Krátce po albu jsi vydal ještě EPčko s výrazným názvem The End of Industry – jaký průmysl máš na mysli?
Podle mě se nacházíme v době, kdy končí jedna éra a je nahrazena novou epochou robotů. Umělá inteligence a stále se zdokonalující technologie se posouvají dopředu neuvěřitelně rychle a mění průmysl, jak ho známe. Všechno se automatizuje a místo lidí pracují stroje. Nakonec budeme muset vymyslet nová zaměstnání, v nichž se uplatní velký počet lidí, kteří už nebudou moci vykonávat manuální práce, protože cena práce strojů bude levnější než ta lidská.

NEZÁVISLOST NA SYSTÉMU
Projevilo se tohle uvažování o budoucnosti i na zvuku?
To rozhodně ano. Už jenom tím, že jsem nechal spoustu zvuků vygenerovat náhodně, a pak jsem je spojil modulátorem do podoby tracků.

Proč sis vybral zrovna tohle téma?
Nebyl to primární záměr. Zvuk, se kterým jsem si pohrával, zněl velmi industriálně, a tak mě napadlo věnovat se tomuto tématu. Tóny, které jsem vytvářel, zněly, jako kdybych je ani netvořil já. Měl jsem pocit, jako by nad nimi přebírala kontrolu nějaká umělá inteligence. S touhle zkušeností jsem poté zvedl hlavu od nástrojů a podíval se na svět, kde se dějí podobné věci ve velkém. V tu chvíli jsem se pro tenhle nápad nadchl a bylo jasno.

Neříkáš si teď, že jsi měl vyzdvihnout jiné téma?
Když se dívám na zprávy, tak se ve správnosti svého rozhodnutí utvrzuji, protože ty jsou plné informací o tom, jak jdou technologie dopředu. Třeba Tesla dva dny nazpátek vystřelila do vesmíru auto. To mě vážně dostalo. Celý svět sleduje fotky, jak se vznáší ve vzduchoprázdnu automobil, a najednou žijeme v úplně jiném světě než před pár dny.

Kde se tě tyhle změny přímo dotýkají?
Hodně inspirace vzešlo z pohledu na jižní Londýn, který se mění před očima. Bývalá průmyslová oblast je plná obrovských hal s gigantickými železnými konstrukcemi, které jsou teď opuštěné. Tam jsem získal vizuální představu o tom, jak bude album vypadat. Jsou totiž příkladem toho, jak se mění průmysl a zanechává za sebou prázdná místa, která hledají nový smysl.

Myslíš si, že elektronická hudba tvoří dobrý soundtrack ke změnám, které se právě ve světě odehrávají?
Určitě, obzvláště pak zvuk modulátorů. Sám jsem si je teď pořídil a mám pocit, jako by jejich zvuk přímo zrcadlil okolní svět. Možnosti elektronické hudby jsou rozhodně tím nejlepším způsobem, jak parafrázovat dnešní svět hudbou.

Svou hudbu vydáváš na labelu Brainfeeder, který kombinuje jazzové a elektronické umělce. Co mají tyhle žánry společného?
Tohle spojení mě fascinuje. V elektronické hudbě se stejně jako v jazzu umělci snaží vymanit z předepsaných formulí a mají pro to nespočet možností. Obzvláště teď v postEDM době se mají hudebníci proti čemu vymezovat. Proto jsou stále otevřenější experimentům a k tomu jim pomáhají i nové hudební nástroje a stále dostupnější programy. Díky nim nemusí jenom oprašovat staré bicí a technologie, ale můžou se pouštět na neprobádaná území modulátorů.
Někde tady je průsečík s freejazzem. Dnes se všechno dělá na počítačích podle známých vzorců. Elektronická scéna je v tomhle jiná, protože se od nich snaží osvobodit, když vzniká mimo dané konvence. Proto má často blízko i k jazzu a jeho postupům a improvizacím. Navíc se skvěle doplňují i po hudební stránce a jejich spojení vytváří úžasné kombinace.

Takže jde o získání nezávislosti?
Ano. Myslím, že elektroničtí umělci se snaží získat svobodu nad předdefinovaným zvukem. Proto své nástroje zapracovávají do koncertů a někdy tvoří i celé kapely. Dnes jsme svědky toho, že čím dál více hudebníků se nespokojí s jednoduchým řešením a snaží se o co nejkomplexnější a nejorganičtější zvuk. V tomhle je pozice elektronické hudby stejná jako té jazzové.

Info

Lapalux
bandcamp interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Kewu: Hodně jsem se toho naučil sám

Mariia Smirnova 21.02.2024

Stál za vznikem kolektivu Unizone a také spoluorganizuje akce Addict s NobodyListen. Nedávnou novinkou je, že Mikuláš začne vyučovat djing ve Skvotu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace