Články / Recenze

Láska bolí i Velkého Gatsbyho

Láska bolí i Velkého Gatsbyho

Shaqualyck | Články / Recenze | 25.08.2013

Fitzgeraldův román je klasikou, na kterou narazíte v každém druhém čtenářském deníku. Vášeň, smrt, New York, kalby. Takové tituly vždy lákaly k adaptacím. Gatsby není výjimkou, na plátno či televizi byl převeden hned několikrát. Nikdy však s takovou pompou jako v režii Baze Luhrmanna, jehož specifický styl rozhodně nesedne každému.

Jedni jej milují pro jeho strhující obrazovou virtuozitu, druzí mu vyčítají navoněnou vyprázdněnost za hranicí kýče. Pravdu mají oba tábory. Divadlem důkladně vycepovaný Australan se nikdy netajil sympatiemi k vizuální provokaci a intimní příběh (ne)naplněné lásky vyprávěný v nařvaných kulisách sexu, drog a rock’n’rollu byl výzvou k rozpoutání další pestrobarevné smrště. Jen tvrdé drogy tu suplují gejzíry drahého alkoholu a místo avizovaného rock’n’rollu zní ze soundtracku jazz, swing a Lana Del Rey.

Velký Gatsby je filmem kontrastů. Pod naleštěnou slupkou z mramoru a blyštivých cingrlátek totiž ukrývá komorní drama. Zámožný švihák, kterému patří polovina města, se vybarvuje jako smutný romantik toužící výhradně po opětování svých citů. Jenže její manžel pro to nemá pochopení, a tak se rýsuje milostný mnohoúhelník. Zápletka je načrtnuta, ring volný. Ale jak má divák soucítit s postavami a chápat jejich motivace, když na smysly ze všech stran permanentně útočí rozdováděná kamera a zběsilý střih? Honosnými sály se s pompou promenují vyšňořené šlapky, bubliny tečou proudem, thymolinové úsměvy, kam oko dohlédne. A pak znovu. A znovu. Jistě šlo o záměr, ale nosné jádro celého příběhu tak bylo degradováno na pouhou bulvární historku, kterou účelově obalují cizelované audiovizuální orgie. Ale co je účelem? Rozcupovat diváka kadencí efektních záběrů řádění americké smetánky?

U Luhrmanna osvědčený trademark. Jeho snaha natočit nové Moulin Rouge je naprosto zjevná a pochopitelná. Jen tentokrát je té bujaré okázalosti příliš a postupem času začne otravovat stejně jako oslovení „old sport“, které DiCaprio cpe snad do každé druhé věty. Výprava nebyla z nejlevnějších a výsledek je stylovější než katalog poslední kolekce Karla Lagerfelda. Kostýmní puntičkářství. Každý šev, každá sklenice či pneumatika jsou ukázkou nepřirozené dokonalosti a estétství, až z toho jde hlava kolem.

Režisér (jako vždy) skvěle pracuje s hudbou, barvami i symboly. Cirkusový stan ale tentokrát překryl všechno ostatní, hereckými výkony počínaje a upozaděním tragiky lidského příběhu konče. Postupy, které fungují v tříminutovém videoklipu, na celovečerní snímek nestačí. Obsah je z valné části podřízen formě a když se v polovině filmu vynoří náznak dějové linie, máme pocit, že někdo vyměnil cívku. K čemu jsou pak zajímavě rozepsané dialogy a perfektní herci s pozoruhodně přehrávanou mimikou? Okřídlené „méně by bylo více“ zde platí dvojnásobně. Jenže to už by nebyl Luhrmann. Snad bude mít příště při listování seznamem povinné četby šťastnější ruku.

Info

Velký Gatsby / The Great Gatsby
Režie: Buz Luhrmann (2013)
www.thegreatgatsby.warnerbros.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Poslouchejte pomalu (Sně Beaty Hlavenkové)

Jiří Vladimír Matýsek 27.02.2021

Najít v domácí hudbě posledních několika let titul, který by byl básnicky evokativnější nežli Sně Beaty Hlavenkové, je zatraceně obtížné.

Zpátky do budoucnosti (Priest)

Filip Rabenseifner 23.02.2021

Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.

Hlasitěji, prosím (Tindersticks)

Jiří Přivřel 22.02.2021

Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar 20.02.2021

V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.

Psychicky chorých nemožno ignorovať (Výnimoční)

Bibiána Hajdanyová 18.02.2021

Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Akana 13.02.2021

A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.

Posvátný jazz v definitivní podobě

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021

Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.

Hranice krásy a kýče (Sébastien Tellier)

Adéla Polka 04.02.2021

Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.

Slastné hodiny unášení pochmurnou náladou (Corona Lantern)

Tomáš Kouřil 02.02.2021

Čeští metalisté Corona Lantern svou nahrávkou Certa Omnibus Hora dokážou, že se vám s lucernou začnou asociovat věci úplně jiné věci než pohádky.

Za hranice lidské duše (Moonspotter)

Tomáš Kouřil 26.01.2021

Sci-fi fanouškovi trvá, než se vrátí do reality. Moonspotter to udělal a dovedl přitom spojit ohromný talent pro komponování elektronické hudby s místy dosti osobní výpovědí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace