Články / Recenze

Laurel Halo - melancholie a badass

Laurel Halo - melancholie a badass

Zelenej | Články / Recenze | 11.12.2013

Na debutové nahrávce Quarantine hlas prosvítá vrstvami echa a šumu. Naléhavě žadoní o pozornost, jako by měl něco důležitého na srdci. Quarantine vás žene do vlastního nitra. Cítíte melancholii a sentiment, nejen díky vokálu, ale i díky bohatému vrstvení zvuků - zvuků rozmazané minulosti a pokřivených vzpomínek. Quarantine jako velký objev, Quarantine jako organizovaný chaos na hranici osobního kultu, Quarantine jako Laurel Halo, hrdinka v podivném rohu moderní hudby.

Laurel několikrát řekla, že její nadcházející práce budou vycházet z Detroit techna, což obhájila na posledním, ani ne půl roku starém EP Behind the Green Doors. S čerstvým albem Chance of Rain prozkoumává nové možnosti, nakoukla do dnes zanedbávaných míst - první song Dr Echt, stejně jako závěrečný Out, předvádí inspiraci jazzem, jehož střepy jsou rozprostřeny po celém albu. Ale i zmíněný Detroit je na Chance of Rain znát, druhým trackem Oneiroi počínaje. Už to není taková avantgarda jako Quarantine, album je více otevřené posluchačům, což dokazuje spousta beatů i taneční melodie jako v Thrax nebo Serendip. Snad aby to nebylo tak jednoznačné, Laurel přihodí prvek, který ničí konvenci a připomene, že nejde o dancefloorovou tuctovku. Například titulní Chance of Rain spojuje „Mingus-basu“ a ponuré piáno s nekompromisním drum’n’bassem.

Jak jde čas, interpreti – a zejména ti jako Laurel Halo - směřují ke změně a vývoji. I ona expandovala ze svého hudebního kouta, nasála nové vlivy. Z Chance of Rain je cítit jiná melancholie, jiné nálady, můžete postrádat typické vokály, které zmizely, ale jestli to nebude spíš nedostatkem ženskosti jako takové. Nová nahrávka se od předešlé jen zdánlivě odlišuje obsaženou temnotou, hlavně je drsnější, je badass. Surová jako ulice Detroitu, chce se říct klišovitě, ale protože jde o Halo, i badass má city a emoce, jen musíte dávat pozor na téměř nepostřehnutelný dotek ženské ruky.

Možná že artwork mluví za vše. Quarantine je, s kresbou Harakiri Schoolgirls od Makota Aidy, plná barev, ale už ne s tak světlým obsahem - stejně jako hudba používá celou paletu teplých barev pro sklíčený celek, evokuje pocit extáze. S artworkem k Chance of Rain, který nakreslil Laurelin otec, jsme už na druhém břehu, ohlížíme se a vzpomínáme. Jsme sami, i když jsme obklopeni lidmi - ať jsme v hrobě nebo na tanečním parketu.

Info

Laurel Halo – Chance of Rain (Hyperdub, 2013)

http://www.laurelhalo.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace