Články / Reporty

Léčba zlomených srdcí na Colours of Ostrava

Léčba zlomených srdcí na Colours of Ostrava

Anna Mašátová | Články / Reporty | 20.07.2013

Kdo nesnáší hudbu, musí se tento rok na pár dní z Ostravy odstěhovat. Šance vyhnout se jí, jsou mizivé, hraje se totiž nejen v areálu Colours of Ostrava, ale i v ulicích centra. A letos je pouliční program vynikající. Ostravaci Ostravakum, kdo jiný než Buty? Přímo na hlavním náměstí se zastavují maminy v teplácích, děcka se zmrzlinou a všichni si nakonec prozpěvují Ohanbí či Krtka. Nicméně hajdy k pecím, kde duní Arcelor Mittal Stage rakouským terorem s ruským přízvukem. Russkaja neví, zda hrát thrash metal nebo lidovky, tak to plácá dohromady se skáčkem a laj, laj, laj. Už jste viděly davy lidí utíkající před rozzuřenými býky v Pamploně? Podobná zábava je prý i v Rusku, jen býka nahrazuje traktor. Tradice Sovětského svazu velí utužovat kolektiv, hurá, jde se běhat v kotli kolem dokola jako stádo ovcí. S promile v krvi to může být zábava, ale slyšet několikrát po sobě druzija, vyvolává mírný pocit nevolnosti i u mladších ročníků.

Na Asafa Avidana si museli fanoušci počkat, na hlavním pódiu se totiž nečekaně objevil moderátor Rosťa Petřík se Zlatou Holušovou, Janem Světlíkem a Alešem Najbrtem, tvůrcem tří ostravských vykřičníků. Většina Ostraváků slyšela o významu loga poprvé, pravým důvodem setkání byl však křest knihy o vítkovickém plynojemu, 1492. Křtilo se pivem, anglickou verzi dostal izraelský kmotr anglické verze, Avidan. Colours letos sází na písničkáře, feministky by asi nadšené nebyly, main stage ovládli bez výjimky chlapi. I když třeba zpívají jako ženská. Někteří tvrdí, že reinkarnací Janis Joplin byla Amy Winehouse, jiní, že Asaf. Ale kdyby se s ním nerozešla dlouholetá přítelkyně, asi bychom to ani nevěděli. Zlomené srdce začal léčit právě skládáním, v Izraeli vévodil žebříčkům s kapelou The Mojos. Po několik letech se rozhodl pro sólovou dráhu a letos, ve svých třiatřiceti, vydal album Different Pulses, na kterém se producentsky podílel Tamir Muskat. Vše je propojené se vším, Avidana miluje Devendra Banhart, který vystoupí na Colours v neděli, Muskat se zase objeví dnes v noci s Balkan Beat Boxem. Cyclamen, This Cool, bluesové i jazzy variace zpíval celý kotel, Avidan si v rychlosti střihl reklamu na Rajec, pohrál si s plyšovým zajíčkem v sukni, naříkal i ječel do mikrofonu, vtipně glosoval dění kolem, Joplin nejoplin, showman č.1.

Času nebylo nazbyt, z Avidana svižným krokem na Agrofert stage, kde už začala španělská zpěvačka a kytaristka Amparo Sánchez. Možná si ji někteří pamatují z výborného vystoupení na United Islands 2010, nakažlivá směs šansonu, blues s výrazným latino zvukem, zatančit jste si mohli třeba rumbu. Fiesta s kubánskými rytmy na nejkrásnější a nejpříjemnější scéně festivalu, úžasná doprovodná kapela, rozesmátá Sánchez, to vše dává jeden z nezapomenutelných zážitků letošního ročníku. Sprintem zpět na main stage. Irský písničkář Damien Rice si na pódiu vystačil sám, po pár kouscích rozložil dav na kousky. Komerční humbuk nesnese, sólové album nevydal sedm let, i když se prý cosi chystá. Na festivalech vystupuje zřídka, malý zázrak, že dorazil. Zatímco zpíval s odřenou kytarou či usazený za křídlem I Remember, Nine Crimes, Blower's Daughter či Cannonball, holkám se koulely slzy po tvářích. O překvapení nebyla nouze, nejdříve si na skladbu Cold Water a Cohenovu Hallelujah pozval Markétu Irglovou, pak se na pódiu objevilo kavárenské zátiší se stolkem a lahví červeného. Výzva s hledáním dívky, která miluje víno a má s sebou přítele, vypadala na boj. Vyvolená nevěřila svému štěstí, a to ještě netušila, že se stane herečkou v příběhu Cheers Darlin. Vyexovat během pěti minut sedmičku byl od obou slušný výkon, Rice byl však pánem situace a jeho scénka se nepochybně zařadí do festivalové historie. Volcano a konec.

Drive nedaleko, přesun na Mama Rosin trval minutku. Švýcarské trio založené roku 2007 žije na farmě u Ženevského jezera, veslaří, pozoruje kachny a taky skvěle hraje cajun, hudbu francouzsky mluvících kanadských osadníků, kteří se v 18. století zabydleli v Louisianě. Akordeon, bicí a kytara dokázaly přivést příchozí do extáze, festivalový objev, který se, doufejme, brzy ukáže v některém z českých klubů. Hlavní scéna oblékla černobílou, kterou dávkoval Woodkid. Snad právě kvůli tvůrci klipu Lany del Rey, Born to Die, jste mohli celý den potkávat množství dívek s hlavami ozdobenými květy. Stálo však za to se opět podívat na nejvzdálenější Agrofert. Aziz Sahmaoui & University of Gnawa, zpěvák slavného Orchestre National de Barbes, si africkými rytmy omotal již unavenější návštěvníky kolem prstu, stačila jemná pobídka a všichni pod jeho dirigováním zpívali. Milé a radostné zakončení dne. Pokud jste však nedali přednost Active stage, které vévodil několik hodin Francouz DJ a producent Click. Ten, který spolupracuje s Mahala Rai Bandou, Rachidem Tahou, Watcha Clanem, Ronou Hartner a dalšími slavnými jmény world music. Budovou burácelo techno s balkánem, Click si pohrával s brumlí, tereminem nebo perkusemi, žádný laciný pouštěč cédeček. Pátek utekl jako voda, jsme přesně v polovině festivalu. Pozor, pozor. Zpěvák Matt Bastard to mírně přehnal, zkolaboval, takže Skip the Use poslali na Colours omluvenku. Konec hlášení.

Info

Colours of Ostrava
18. 7. 2013, Dolní oblast Vítkovic, Ostrava

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...