Články / Reporty

Léčivé protestsongy Kinga Ayisoby

Léčivé protestsongy Kinga Ayisoby

Akana | Články / Reporty | 28.10.2017

Ghanský rebel Albert Apoozore alias King Ayisoba je postava, kterou z paměti jen tak nevytěsníte. Rovněž čtyřlístek doprovodných muzikantů, který ho přijel do Futura podpořit, je vizuálně velmi výrazný, což se týká především „neandrtálské“ image Abaadonga Adontangy, tanečníka a hráče na roh dorgo. Ale nejedná se o žádný cirkusový tyjátr pro znuděné evropské čumily. Laik postrádající patřičné etnologické a muzikologické znalosti sice nikdy nemůže s jistotou určit míru „vemlouvání se“ cizímu publiku, u Kinga Ayisoby ale můžeme nějaké lživé divadýlko s klidem vyloučit. Setrvale soustředěný výraz, s jakým neuvěřitelně pronikavým hlasem zpívá syrové protestsongy, svědčí o mnohem hlubším prožitku.

Na studiových albech, včetně skvělého letošního 1000 Can Die, se King Ayisoba s obdivuhodným citem pro skloubení starého s novým obklopuje elektronikou či rapery. Do Prahy ovšem dorazil s čistě akustickou sestavou, jejíž ústřední zbraní je rytmus. Rachocení a víření bubnů dunun a djembe spolu s chřestěním tykve rozpoutávají podmanivý očistný rituál. Polyrytmické vzorce, které vytvářejí, jsou složité jen zdánlivě, záludné změny jdou ruku v ruce s hypnotickou repetitivností a zdrcujícím nasazením, takže tělo stržené tancem záhy „pracuje“ samo. Mozek se odpojuje, únava je v nedohlednu. Uprostřed pracovního týdne má takový aktivní relax vyloženě léčivé účinky. A není třeba mít špatné svědomí z toho, že písně Kinga Ayisoby jsou především palčivou výpovědí o africké realitě. Na této duchovní úrovni se hranice mezi zábavou a angažovaností vnímá docela jinak, pokud vůbec.

Bubenickým smrštím nešlo uniknout, ale ústřední roli v celém ansámblu měla samozřejmě frontmanova dvoustrunná loutna kologo. King Ayisoba s ní sólovým výstupem v písni Grandfather Song celý koncert zahájil, a i když se vzápětí připojili ostatní, zůstávala nepřeslechnutelným tmelem zvuku souboru. Spolu se zpěvem byla jediným nositelem melodického prvku, zároveň se však s bubeníky fascinujícím způsobem propojovala i v rytmické rovině. Celý ten rozjetý šrumec pak čas od času anarchisticky nabourávalo ryčné troubení Adontangova dorga.

Kromě úvodu mělo vystoupení pouze jediné klidnější okénko, to když King Ayisoba ohlásil „velmi tichou“ píseň, při níž svůj hlas skutečně ztlumil tak, že bylo slyšet cinkání sklenic z baru. To ovšem jinak nemělo šanci. Rytmické orkány střídaly nečekaně zpěvné pasáže, skladby, které by se směle daly označit za hity. Ayisobova nejslavnější píseň I Want to See You My Father, Africa Needs Africa z letošní novinky, v povolebním ovzduší příhodně rezonující Wicked Leaders nebo My Friend, My Friend z debutového alba, při níž si King Ayisoba nevtíravě vymohl pěveckou spolupráci publika. Nepočetného, zato srdečného, tančícího a vděčného. Velké díky pořádajícímu Rachotu, protože vracet k nám hvězdy festivalových setů minulých ročníků Respectu má evidentně smysl.

Info

King Ayisoba (ga)
24. 10. 2017 Futurum Music Bar, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!

Filmová nakládačka (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 15.08.2020

„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...