Dominik Polívka | Články / Reporty | 23.08.2018
Po sedmnácti letech konečně dorazilo kanadské duo Death from Above i k nám. Premiéra proběhla v brněnském klubu Fléda, Praha si ji odbyla o den později. Okupace pražského Lucerna Music Baru? Chytří to vzali metrem, ti druzí se prodírali přecpaným Václavákem. Znáš svou historii?
Předskočili pražští Baro Chandel – máničky, stoner/psychedelie, nic nového pod sluncem, snový opar krájely tvrdší momenty. V jemných kytarových melodiích s výrazným chorusem vznikaly zajímavé momenty, plynulé obměny složitějších rytmů proložené nevtíravými sóly potěšily, zároveň neztrácely na hravosti. Stonerové pasáže jak z učebnice, čili s omezenou originalitou, navozovaly správně hutnou atmosféru. Skvělý zvuk, set zakončený dusotem bicích a stroboskopy.
Death from Above během svého hodinu a půl dlouhého programu zahráli téměř vše, co za dobu své existence složili. Postupnou gradací uvážlivě rozložených nových hardrockových skladeb si dvojice šetřila síly na starší, punkovější fláky. A dokonalá souhra potvrdila, že není třeba více nástrojů tam, kde funguje chemie fuzzové baskytary a úderných bicích.
Mladistvá energie je pryč, což bylo místy poznat na vokálu bubeníka Sebastiena Graingera, který se tam, kde měl přitlačit, držel zpátky (Freeze Me) a zřídkakdy se utrhl. Spádu skladeb to naštěstí tolik neuškodilo, převažovalo nadšení z charakteristického zvuku i rukopisu, z dancepunkových vypalovaček Turn It Out, Romantic Rights nebo You’re a Woman, I’m a Machine. Frajerský vibe plný endorfinu se objevoval a zase mizel, aby dal prostor rafinovanějším skladbám z poslední desky Outrage! Is Now (Holy Books, Outrage! Is Now), do nichž basák Jess Keeler improvizoval za pomocí efektů a syntezátoru. V těch chvílích Death from Above získávali zcela nový rozměr, který už nebyl živený pouze přímočarým drajvem. Mohla by to být jedna z možných budoucích cest…
Hudbu doplnila projekce střídající závodní, válečné i kreslené záběry archivního charakteru, jež tu více, tu méně korespondovaly s tím kterým songem. V mezičase skupina uštěpačně vtipkovala a nenásilně komunikovala s fanoušky, když nepochopenou story o neskutečném množství fastfoodů v Praze zachránil Grainger slovy: „Let‘s communicate through the music.“
Pohupující se kotel překvapily bolestivé stage divy dvou odvážlivců, které se tady příliš nehodily. Nepokoje u pódia pak dokonce vyústily v přerušení koncertu. „Take this drunk man out of here,“ vykázal Grainger nacamraného blbečka těsně před koncem setu. Přídavek se málem nekonal, pak se zdálo, že bude tak nějak vynucený. Ovšem publikem vyvolané noisepunkové rychty Dead Womb a Pull Out všechno zachránily a Death from Above se tu snad ukážou dříve než za další tři desky.
Death from Above (ca) + Baro Chandel
21. 8. 2018 Lucerna Music Bar, Praha
foto: Tereza Kunderová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.