Články / Reporty

Lepší později než nikdy (Death from Above)

Lepší později než nikdy (Death from Above)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 23.08.2018

Po sedmnácti letech konečně dorazilo kanadské duo Death from Above i k nám. Premiéra proběhla v brněnském klubu Fléda, Praha si ji odbyla o den později. Okupace pražského Lucerna Music Baru? Chytří to vzali metrem, ti druzí se prodírali přecpaným Václavákem. Znáš svou historii?

Předskočili pražští Baro Chandel – máničky, stoner/psychedelie, nic nového pod sluncem, snový opar krájely tvrdší momenty. V jemných kytarových melodiích s výrazným chorusem vznikaly zajímavé momenty, plynulé obměny složitějších rytmů proložené nevtíravými sóly potěšily, zároveň neztrácely na hravosti. Stonerové pasáže jak z učebnice, čili s omezenou originalitou, navozovaly správně hutnou atmosféru. Skvělý zvuk, set zakončený dusotem bicích a stroboskopy.

Death from Above během svého hodinu a půl dlouhého programu zahráli téměř vše, co za dobu své existence složili. Postupnou gradací uvážlivě rozložených nových hardrockových skladeb si dvojice šetřila síly na starší, punkovější fláky. A dokonalá souhra potvrdila, že není třeba více nástrojů tam, kde funguje chemie fuzzové baskytary a úderných bicích.

Mladistvá energie je pryč, což bylo místy poznat na vokálu bubeníka Sebastiena Graingera, který se tam, kde měl přitlačit, držel zpátky (Freeze Me) a zřídkakdy se utrhl. Spádu skladeb to naštěstí tolik neuškodilo, převažovalo nadšení z charakteristického zvuku i rukopisu, z dancepunkových vypalovaček Turn It Out, Romantic Rights nebo You’re a Woman, I’m a Machine. Frajerský vibe plný endorfinu se objevoval a zase mizel, aby dal prostor rafinovanějším skladbám z poslední desky Outrage! Is Now (Holy Books, Outrage! Is Now), do nichž basák Jess Keeler improvizoval za pomocí efektů a syntezátoru. V těch chvílích Death from Above získávali zcela nový rozměr, který už nebyl živený pouze přímočarým drajvem. Mohla by to být jedna z možných budoucích cest…

Hudbu doplnila projekce střídající závodní, válečné i kreslené záběry archivního charakteru, jež tu více, tu méně korespondovaly s tím kterým songem. V mezičase skupina uštěpačně vtipkovala a nenásilně komunikovala s fanoušky, když nepochopenou story o neskutečném množství fastfoodů v Praze zachránil Grainger slovy: „Let‘s communicate through the music.“

Pohupující se kotel překvapily bolestivé stage divy dvou odvážlivců, které se tady příliš nehodily. Nepokoje u pódia pak dokonce vyústily v přerušení koncertu. „Take this drunk man out of here,“ vykázal Grainger nacamraného blbečka těsně před koncem setu. Přídavek se málem nekonal, pak se zdálo, že bude tak nějak vynucený. Ovšem publikem vyvolané noisepunkové rychty Dead Womb a Pull Out všechno zachránily a Death from Above se tu snad ukážou dříve než za další tři desky.

Info

Death from Above (ca) + Baro Chandel
21. 8. 2018 Lucerna Music Bar, Praha

foto: Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.

Lunchmeat 2019, letos s koninou

redakce 08.10.2019

Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.

Nadrobno nasekaní Black Midi

redakce 07.10.2019

Hulváti, ani nepozdraví, nepoděkují, ubezpečení, že jsme to nejlepší publikum na světě, se od nich nedočkáme, nanejvýš utrousí nějaké to gesto...

Co nevadí u Hm…

redakce 06.10.2019

„Všechna slast musí být spotřebována, takový je zákon…,“ znělo ve čtvrtek večer přeplněnou Akropolí.

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

redakce 05.10.2019

... ale tohle nezní jako moji milovaní Stereo Total?