Články / Reporty

... letěla teatrálně k zemi (Lollapalooza 2016)

... letěla teatrálně k zemi (Lollapalooza 2016)

Jakub Béreš | Články / Reporty | 13.09.2016

Jeden z největších světových festivalů se minulý rok dočkal i evropské verze, jen z letiště Tempelhof se festival přesunul do velkého Treptovského parku. Line-upem se organizátoři zavděčili snad úplně každému, horší to bylo se službami na místě. V celém areálu jste totiž nenarazili na jediný zdroj tekoucí vody, který by během horkého víkendu přišel vážně vhod, už jenom kvůli tomu, abyste se mohli opláchnout od neustále poletujícího prachu. Na druhou stranu organizátoři zabezpečili dostatek toalet a stánků s občerstvením, takže jste ani na jedno nemuseli čekat dlouhou frontu.

Z bezpečnostních důvodů jste si do areálu nemohli pronést tekutiny v plastových lahvích. Dovolené však byly tetrapaky, které si návštěvníci polepili lepicími páskami, aby je mohli nosit jako tašky přes rameno. Organizátoři se vyhnuli hromadícímu se odpadu i tím, že zvolili zálohované plastové lahve a jídlo v papírových nebo bambusových obalech. Festival také rozestavil stage dál od sebe, aby se jako minulý rok nepřehlušovala jednotlivá pódia. Kvůli tomu jste však mohli zapomenout na rychlé přeběhy, protože od alternativní stage k té hlavní to trvalo patnáct minut. Navíc jste museli kličkovat mezi desetitisíci návštěvníky.

První koncert začínal v poledne. Bohužel kvůli rozkopanému Berlínu a výluce v dopravě se cesta na místo protáhla o hodinu a electropopový zpěvák Josef Salvat dozpíval rychleji, než se k němu mnozí stačili dostat. Dalším bodem v programu byli australští Jagwar Ma a ti se postarali o největší překvapení celého podniku. Jejich hvězda stoupá prudce nahoru a připravovaná druhá deska je jednou z nejvyhlášenějších podzimních událostí indie scény. Psychedelický rock nabourával žánrové mantinely, když se v půli odrazil k tanečním prvkům, absenci bicích pak zastoupili housové nebo minimalistické samply a beaty, které živě vyniknou více než z desky. Ještě více by však vynikly v klubu.

Kaiser Chiefs se do line-upu dostali na poslední chvíli, když svoji účast odřekl rapper Logic. Pro ně byla alternativní stage zase příliš malá, když do nejmenšího koutu areálu přilákali nejvíce lidí. Koncert odstartovali hitem Everyday I Love You Less and Less, na který navázali další starou peckou Never Miss a Beat. Po silném začátku bohužel přišla řada na novější singly jako Parachute, které kvalitou nesahají těm starším ani ke kotníkům. Situaci zachraňoval rozdováděný frontman Ricky Wilson se svými vtípky, energií a tyrkysovou bundou, která brzy letěla teatrálně k zemi.

Většina elektroniky na Lollapalooze se odehrávala na Perry’s stagi, jejíž program tvořili z drtivé většiny EDM producenti. Výjimkou byli Chase & Status společně s MC Ragem; bohužel přijeli pouze s DJ setem, jemuž chyběla energie. Podobným zklamáním byl i set Paula Kalkbrennera, který byl spíše o jeho charizmatu za pultem než o mixování. Situaci mohla zachránit až závěrečná skladba Aaron, ale ta zazněla v příliš rychlé a osekané podobě, takže vůbec nevynikla. O nejlepší elektronickou show se tedy v podvečer postaralo duo Odesza, jejichž devízou je živé hraní, s nímž jim příležitostně vypomáhají další muzikanti. Chillwave kombinovaný s tanečními beaty fungoval i díky vesmírným projekcím, pro které jste jim odpustili i slabší vokální pasáže.

Headlinerem prvního dne byli britští rockeři Kings of Leon. Po poslechu ještě horkého singlu Waste a Moment jsem se ale rozhodl dát šanci alternativní stagi, kterou uzavírali New Order. Ti byli ve skvělé formě. Výtečné byly i projekce, jež spočívaly ve střídaní krátkých artových filmů doplňovaných abstraktními barevnými obrazci. Jejich koncert byl klidnou a čistou oázou, která zastiňovala vše ostatní. I publikum vypadalo a hlavně se chovalo jinak. Setlist měl řád, od kytarových, postpunkem nasátých písní se pomalu přesouvali k těm synthpopovým, a závěr pak patřil důvtipným tanečním kouskům. Bonusem byl přídavek v podobě dvou songů od Joy Division (Decades a Love Will Tear Us Apart). New Order by se ale obešli i bez nich.

Info

Lollapalooza 2016
10. - 11. 9. 2016 Treptovský park, Berlín

foto © Greg Noire

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace