Články / Recenze

Letní mejdan s The Coral

Letní mejdan s The Coral

Akana | Články / Recenze | 01.11.2018

OHODNOŤTE DESKU

Pokud měli britští kytaroví melodici The Coral v úmyslu nahrát letní album, povedlo se. A na snaze navodit u posluchače pocit pohody není a priori nic zlého. Ovšem jestli jde o nadprůměrné letní album, na jaké si vzpomeneme i příští sezónu, to už je diskutabilní. Zpěvák a většinový autor James Skelly se nechal slyšet, že chtěl tentokrát pojmout songwriting spontánnějším způsobem a strukturu písní nekomplikovat ničím nadbytečným. Na Move Through the Dawn je tento přístup skutečně více než patrný a někdy až dotěrný optimismus alba (hlavně jeho první poloviny) ho staví téměř do protikladu k výborné, dva roky staré comebackové desce Distance Inbetween, která byla na poměry kapely naopak dost zasmušilá.

Nevyčítám The Coral, že je deska veselá (proč taky?), ani že využívá okaté retro postupy, které je tentokrát zavádějí hlavně do sedmdesátých let. Není těžké vybavit si při poslechu některé tehdejší softrockové hvězdy typu Eagles nebo ELO, jindy zaslechneme T.Rex (Sweet Release) nebo očekávatelnější The Byrds (Love or Solution). Za svoje variace na letité hudební recepty se ale skupina nikdy nemusela stydět, nostalgie tvoří významnou část jejich kouzla. Ani ten vymydlený, spectorovsky prostorný zvuk některých písní mi nevadí. Horší je, že ta bezproblémovost, která z nahrávky čiší, se dá až příliš snadno zaměnit s nevýrazností. Skladby jsou jednoduché i chytlavé, ale chybí jim něco navíc, nějaké skutečně štěpné nápady nebo melodie, které by nezněly jako podle příručky. Hranice mezi zručností a polibkem múzy zůstala nepřekročená.

Je fakt, že ve druhé půlce alba The Coral z okázalé jásavosti sleví, dojde na folkovější (Eyes of the Moon, After the Fair), melancholičtější (Undercover of the Night) i lehce psychedeličtější kusy (Stormbreaker), které povážlivě vysokou hladinu cukru zklidní. Ale i pro ně platí, že cesta druhým uchem ven je až příliš snadná. Rozumím snaze neopakovat model předchozí desky, a pokud by z The Coral padaly melodie, za jaké by se nemusela stydět ani Abba, neřeknu ani popel a užiju si letní mejdan s nimi. Jenže v tomto směru se múzám těžko poroučí a ty Skellyho byly tentokrát tak nějak letně línější.

Info

The Coral - Move Through the Dawn (Ignition, 2018)
web skupiny

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.

Pokoj na celé léto (Pottery)

Štěpán Sukdol 02.09.2020

Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party.

Konců se nebojme, naopak je vítejme (Protomartyr)

Max Friedrich 31.08.2020

Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý.

Izolace i nekonečná samota (Fur)

Ondřej Rudel 28.08.2020

Facing Home Mixtape obsahuje sedm skladeb připomínajících nostalgické melodie The Beatles, The Beach Boys a The Monkees.

Fantazijné podoby budúcnosti (Deerhoof)

Richard Michalik 24.08.2020

Motív apokalypsy zvukovo definuje roztržitosť jednotlivých skladieb. Deerhoof sa príliš neohliada za melódiou alebo harmóniou.

Všetko zlé raz predsa musí skončiť (Old Man Gloom)

Filip Švantner 22.08.2020

OMG na svojej novinke vstávajú doslova z popola a je potrebné podčiarknuť, že smútok je integrálnou súčasťou nahrávky.

Ničivě přesný hlas T. S. Eliota

Libor Staněk 21.08.2020

„Do dnešní doby žádný z básníků Eliotovu Pustinu nepřekonal,“ zapsal si do deníku zkraje šedesátých let Jiří Kolář.

Zábavná hudební archeologická výprava (Yaeji)

Jiří Akka Emaq 18.08.2020

Za obřími brýlemi, které se před pár lety společně s mrkváči a roláky prokopírovaly skrz časoprostorovou anomálii do současnosti, se skrývá americko-korejská hudebnice.