Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 29.09.2019
Jak vůbec hodnotit osobní výpověď? Všem, co znají Amandu Palmer a její tvorbu, je jasné, že je jednou z nejupřímnějších osob hudebního průmyslu. Jak sama řekla v Hybernii, jejím úkolem je “být tím hlasem”, mluvit o věcech, o kterých se nemluví, “make light”. Taky že nevěděla, jak tohle turné propagovat, ale že lidi, co dorazí na její koncert, asi očekávají cokoliv. A tohle ona teď potřebuje.
Palmer v lidech budí dojem, že se znají roky, zřejmě je to její přítomností na sociálních sítích, nenuceným vystupováním, všemi těmi věcmi, co vadí jejím odpůrcům a internetovým hejtrům. Její poslední album There Will Be No Intermission je zatím nejtemnější a nejosobnější, ale vystoupení není jeho prezentací, spíš rozpravou, kterou Palmer prokládá relevantními písněmi napříč diskografií a vysvětluje. Mluví hodně. O věcech, nad kterými možná neuvažujeme, ale když jsme tady s ní, tak i jo. O umění a roli umělce ve společnosti, identitě umělce, o odpuštění, potratech a interupci, o mateřství, smrti. Vypráví historky, které znějí až prášilovsky, ale přitom je jasné, že se staly, to, jak mluví o emocích a pocitech, je reálné a úpřimné. Vystupuje pátý den po sobě, což je v tomto naložení obdivuhodné. Palmer vypráví o tom, jak v pubertě doma mlátila do klavíru do pozdních nočních hodin, pořád na něm praskaly struny a rodiče to tolerovali, protože jim bylo jasné, že je to levnější než psychoterapie.
fotogalerii z koncertu můžete vidět tady
Její slova často rezonují a uvíznou v hlavě, spolu s hudbou. U kohokoliv jiného by to sklouzlo ke kýči, u Palmer je jistá vyhrocenost normou. U nových písní se dozvíme celý proces tvorby (A Mother’s Confession, Bigger on the Inside) a najednou dostávají hlubší rozměr. Asi ji nemusím vidět a slyšet často, ale je to levnější než terapie. Na konci Amanda Palmer zve svoji Patreon rodinu na společné foto po koncertě, “pokud ještě přispíváte a chcete, tak se pojďte taky vyfotit a přispějete pak”. Co lidem dáš, to se ti vrátí. Několinásobně.
Amanda Palmer (us)
26. 9. 2019 Divadlo Hybernia, Praha
foto © Jakub Václavek
Mia Kordová 07.02.2021
Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.
Minka Dočkalová 21.01.2021
Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.
Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021
Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.
Veronika Mrázková 14.10.2020
"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.
Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020
Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!
Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020
Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...
Michaela Šedinová 09.09.2020
Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.
Václav 04.09.2020
Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.
Adéla Polka 04.09.2020
Funguje to. Nenásilně a vkusně.
Vadim Petrov 01.09.2020
Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.