Články / Reporty

Líbivé klubovky i trýznivé odnože (Creepy Teepee)

Líbivé klubovky i trýznivé odnože (Creepy Teepee)

Ichor | Články / Reporty | 11.07.2017

Vstup do sobotního dění Creepy Teepee byl příjemně krkolomný, další skromný výsek domácí scény. Smuteční slavnost je v jedné z nejlepších forem, oproti nedávno vyšlé kazetě ubylo postrockových build-upů ve prospěch neúprosných riffů a nepředvídatelných struktur skladeb. Podobně, byť s diametrální odlišností, porcoval na kusy set audiovizuálního estonského projektu Music for Your Plants. Složitý klíč k uchopení konceptu není podmínkou, elektronická roztěkaná džungle a projekce autonehod upozaděných digitálně hladkými korálovitými objekty jsou nevídaným zážitkem samy o sobě. Už tou dobou byl napříč koncerty znatelný otisk producenta Arcy, v tuhle chvíli se k němu přidal i Daniel Lopatin.

Arca byl silnou oporou dánské producentce a zpěvačce Soho Rezanejad. Pomalý a rozvážný set zvolna vtahoval do osobitých vizí, od poloviny byly plíživé modulární basy, čistý zpěv i minimalistické dunivé beaty vryté hluboko do podvědomí. Podobně očistný zážitek slibovali i curyšští Veil of Light, ale industriálně laděný synthpop byl po chvíli lehce zaměnitelný. To se nedá říct o The Love Coffin, dánské rozervané kytarovce. Kříž na rozhaleném chlupatém hrudníku, oči podmalované uhlím - ať už zábavná stylizace nebo seriózní autentická show, sběr syrových gotických kytarovek ze západu fungoval skvěle.

Zatímco se začalo stmívat, Imaabs z kolektivu mexických mágů NAAFI spustil žánrově těžko definovatelný DJ set. Plynule a s přehledem sypal z rukávu snad všechny žánrové odrůdy, kterými ostatní interpreti spolutvořili kouzlo letošního Creepy, nevynechávaje ani houpavý reggaeton.

Jednu z nejzábavnějších show měl na svědomí důležitý předák queer rapu, Mykki Blanco. Improvizace stejně jako oblek z držáku na popelnici, šplhání po konstrukci pódia i performance stranou pódia mluví za všechno. Vystoupení Princess Nokia bylo podobným zážitkem, verbální smršť dala další ránu šovinistickým tendencím, nechť je aspoň jejich část rozprášená na věky.

Zbývající program uvnitř Vitamíny patřil hlavně DJům, přechody od líbivé klubové hudby k trýznivým odnožím raveu nebo hardcore techna probíhaly naprosto nenuceně. Ještě předtím nás z další hadí kůže vysvlékl Rahel Ali alias Yves Tumor. I bez slibované kapely kryptický producent popřel svůj silně duchovní a studiový charakter, aby při maximálně fyzické show křísil veličiny jako Throbbing Gristle nebo Suicide ve spojení s narkotickými klubovými riddimy. Houkání v uších zůstalo, hranice se nadále hroutily. Den druhý.

Info

Creepy Teepee 2017
7. - 9. 7. 2017 Vitamína, Kutná Hora

foto © Creepy Teepee

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace