Články / Reporty

Lunchmeat Presents Emptyset: Klášter žije

Lunchmeat Presents Emptyset: Klášter žije

Jan Starý | Články / Reporty | 10.12.2018

Lunchmeat nemá dost. Jen chvíli po skončení tuzemského svátku odvážnější klubové hudby přišli dramaturgové s další akcí, která do plnohodnotného festivalového večera neměla daleko. Britské duo (potažmo trio, pokud počítáme i autora vizuálů) Emptyset, které patří v posledních letech mezi nejsklonovanější jména dané scény, v Praze doplnilo několik zajímavých místních projektů a frumfem samozřejmě bylo místo: Anežský klášter.

V něm se občas koncerty konají, jde ale spíš o vážnou hudbu, při níž je využití jeho specifik poměrně chudé, nyní díky volnějšímu pojetí strohého prostoru klášter na pár hodin skutečně ožil. Lunchmeat využil hned dvě „stage“ – vedlejší v moderně dostavěném kostele sv. Františka, hlavní v čistě gotickém sv. Salvátorovi –, čímž se akce hned přiblížila festivalu, a to včetně krásného zevlování v meziprostorech.

Přes veškerou monumentalitu bylo sakrální prostředí zároveň intimní, což náramně svědčilo abstraktnějším projektům, které večer otvíraly. Stanislav Abrahám předvedl verzi svého ambientu na speedu, ve kterém jako by byly tradiční struktury zhuštěny na poloviční dobu, takže plochy neplynuly, ale spíš vibrovaly – a v jejich rytmu také povedená projekce. Set intenzitou přesahoval do heckerovského power ambientu, barvami i do new age a včetně závěrečného táhlého útlumu fungoval moc pěkně.

Ještě mnohem působivější ale byli Thistle. Brněnské duo Matěje Kotoučka z projektu Sky to Speak a kolektivu AVA a finského expata Sima Hakalista jsem viděl před pár měsíci, kdy předvedli excelentní synťákové hračičkovství/šamanismus, v kostele le byli temnější a intenzivnější. Ze syntezárorů, krabiček a houslí (a terénních nahrávek?) snovali Thistle matérii postavenou na hypnotické, zastřené smyčce, která možná měla základ v akustickém nástroji a možná ne, v dílčích plochách a ploškách a desítkách prchavých detailů, jemných, praskavých střípků. Kutilské obrábění zvuku navíc mimořádně vyniklo v kontrapunktu decentních, ale výrazných basů na masivní apatatuře. Set párkrát ztratil tempo, po většinu času ale vláčel po fantaskních krajích soumraku.

fotogalerie z koncertu tady

Čirá intenzita Emptyset na bohatství Thistle navazovala dost násilně. Duo James Ginzburg – Paul Purgas obecně klade velký důraz na práci se zvukem a jak zaznělo v diskuzi před hudebním programem, také na využití specifického prostoru. V Anežském klášteře to ale úplně nefungovalo. Jejich brutálně strohé skladby nenabízely prostor vychutnat si barvu zvuku nebo napětí v kompozici (aby nedošlo k nedorozumění: ano, to může vzniknout i u naprosto monotónní hudby), ale pouze drtily. Obrovské bedny v malém kostele produkovaly menší zemětřesení, při kterém se člověk díval dvakrát, jestli se zdi opravdu netřesou. Jenže zvuk ve výsledku spíš podtrhoval, jak nelidská je preciznost Emptyset, a to včetně dokonale zvládnuté světelné show, která využívala všechny povrchy v prostoru. Intenzita se bez jakéhokoli dalšího záchytného bodu měnila v prázdnotu.

Info

Emptyset (uk) AV live
7. 12. 2018 Klášter sv. Anežky České, Praha

foto © Kateřina Jarošová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mé dojetí se tady snadno ztratí (Low)

Jiří Přivřel 14.05.2022

Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…

GusGus každému z nás

Tomáš Kouřil 10.05.2022

Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?

Letmé, a intenzivní (Donaufestival)

Bára Jurašková 10.05.2022

Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...

Mnohorozměrná Róisín Murphy

Akana 05.05.2022

Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...

Zkrocený temperament Céu

Akana 01.05.2022

Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.

Král pouštního blues (Mdou Moctar)

Jiří V. Matýsek 29.04.2022

Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.

Sharpe 2022: O tom, co ti chci říct...

Michal Pařízek 25.04.2022

Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.

Tempo lidských strojů (Nitzer Ebb & co.)

Michal Smrčina 24.04.2022

McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.

Nová zostava, rovnaké čaro (Billy Barman)

Ema Klubisová 23.04.2022

V sále zavládlo ticho a na tri a pol minúty publikum prevzalo rolu speváka, zatiaľ čo Juro hral.

Fanúšik je kamarát (Tommy Cash)

Ema Klubisová 10.04.2022

O pár minút na to sa rozsvietili červené svetlá a po krátkom potlesku a skandovaní sa ukázala aj estónska superstar...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace