Články / Recenze

M83 sní tentokrát ve vesmíru

M83 sní tentokrát ve vesmíru

Eliška Zamouřilová | Články / Recenze | 18.04.2016

OHODNOŤTE DESKU

V pořadí sedmá studiovka převážně elektronické hudební skupiny M83 s názvem Junk navazuje na předchozí Hurry Up We‘re Dreaming (2011), která obsahovala megahit Midnight City. Zakladatel skupiny Anthony Gonzalez o nejnovějším albu prohlásil, že je velmi energické, plné eklekticismu a liší se od předchozích. A při jeho poslechu mu nelze než dát za pravdu.

Vrací se v čase už v instrumentálce Moon Crystal, kterou můžeme označit jako znělku pořadu z dob minulých. V éře 80. let zůstává i songem For the Kids, který umocňuje saxofon a hlas norské zpěvačky Susanne Sundfor. Naopak píseň Do It, Try It začíná nevinně jen s klavírním doprovodem, ke kterému se přidají údery bicích, a Gonzalez se pomalu, ale jistě nechává unést na shoegazových vlnách. Stejně jako track Go!, se zpěvačkou Mai Lan v popředí, má popovější nádech, volný průběh a postupně graduje. Skladba Solitude napovídá už svým názvem a jde o samotu snoubenou s prázdnotou a brilantně znějící elektrickou kytarou. Song Time Wind ani s vokálním křovím Becka nepřináší nic nového ani překvapivého, další truchlivá balada o životě.

Proč ta vesmírná image alba? „Mám představu o kouscích lidstva, které se vznašejí ve vesmíru, navždy ztraceny,“ říká Gonzalez, který je přesvědčen o zvrácenosti dnešního světa.


Deska obsahuje změť odlišných žánrů - od bluesových prvků přes ambient k elektronice -, ale spojuje je Gonzalezovo nostalgické kňourání po něčem, co už se nedá vzít zpět. Chtěl se distancovat od přemrštěného úspěchu Midnight City, díky kterému se vetřel do povědomí posluchačů, ale tohle album není to, co bychom od něj po pěti letech čekali. Chtěl vytvořit dílo, které mu bude připomínat dobu, kdy vyrůstal, a nostalgicky se vrací do dětství. Schází mu ale ten typický elektronický drive a na úspěch předchozí nahrávky takhle dozajista nenaváže.

Info

M83 – Junk (Mute Records, 2016)
www.ilovem83.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.