Maggie má plán

Seznamte se, Rebecca Millerová. Dcera slavného dramatika Arthura Millera, manželka Daniela Day-Lewise. A taky režisérka, o čemž ovšem český divák neměl dlouho ponětí. Snímek Maggie má plán je totiž prvním z její filmografie, který se dostal do naší kinodistribuce.

Trailer klame, protože láká na romantickou komedii. Očekávané vyznání lásky zazní přibližně ve dvacáté minutě, pak ale následuje všechno to, co romantické filmy důsledně zamlčují – vztahová hořkost, deziluze, únava. Maggie má plán je místy smutná podívaná. Lze ji popsat jako nejlepší tragikomedii Woodyho Allena, kterou nenatočil.

V úvodu se zdá, že titulní plán spočívá ve snaze intelektuálně založené Maggie otěhotnět bez nutnosti mít kvůli tomu vztah. Pak vstoupí na scénu John (Ethan Hawke si poslední roky vybírá čím dál zajímavější filmy a postavy) a rozpačitý start filmu je zapomenut. Sledujeme vztah Maggie s rozvedeným mužem se vším, co k tomu patří – střídavá péče o děti, nutnost setkávat se s bývalou ženou… A teprve pak následuje onen plán, který se nesluší vyzrazovat.

Film Rebeccy Millerové je přitažlivý v tom, že dokáže překvapit, obsahově i formálně – to když se v souvislosti s oním plánem objeví narážky na Shakespearův Sen noci svatojánské nebo když kamera několikrát zničehonic opustí hlavní hrdiny a začne si všímat anonymních obyvatel New Yorku. Herecké obsazení je bezchybné včetně Julianne Mooreové s iritujícím akcentem a Billa Hadera ve výjimečně nekomediální poloze. A okouzlí především neznámá Greta Gerwig v titulní roli. Zdánlivě nenápadná, přirozená, půvabná, jako film sám.