Články / Recenze

Makabrózní atmosféra Cancer na Totem

Makabrózní atmosféra Cancer na Totem

Jiří Mališ | Články / Recenze | 08.03.2017

V čele dánské ambientně rockové kapely Cancer stojí Nikolaj Manuel Vonsild a Kristian Finne Kristensen. Obě jména jsou na severu známá – Kristensen má sólový americana projekt Chorus Grant, zatímco Vonsild zpívá v jedné z nejvýznamnějších dánských kapel současnosti When Saints Go Machine. Když v roce 2014 společně pod jménem Cancer vydali debutové EP Ragazzi, vyvolali na tamní scéně senzaci. S nejpopulárnějším trackem Same Colours As Digital Photography se dostali i do zahraničních rádií a po necelých dvou letech na úspěch navazují prvním albem.

První singl z nové desky Die One More Time ztělesnil vše, co kapela nabídla na Ragazzi a ještě něco navíc, když čitelnější vokály daly vyniknout propracovaným textům. Temná, makabrózní atmosféra nástrojů v pozadí skvěle doplnila témata smrti, opuštění a strachu, všemu pak nasadilo korunu fenomenální falsetto Nikolaje Vonsilda. Úvodní skladby nahrávky jsou jako řeka, ve které se frontman topí a snaží si prozpívat cestu ke spasení. Na písni Esca naříká „Say you'll love me again“ a volání o pomoc neustává ani dále, naslouchat jeho utrpení bolí, jakkoliv se jedná o bolest poetickou a posilující. Jednoduše načrtnutému albu nechybí hloubka, ale trpí nedostatkem výrazných momentů.


Cancer vyvolávají pochmurnou magii a evokují dospělou rockovou verzi debutové desky The xx. Instrumentálně je Totem téměř nahý, klade se důraz na text, jen místo samoty romantické se zpívá o údolí smrti. A Nikolaj Vonsild je v těchto místech výtečným průvodcem.

Info

Cancer - Totem (Tambourhinoceros, 2017)
www.tambourhinoceros.net/product/totem

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Snový trip Coals

Vojtěch Rakouš 22.09.2020

Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.

Pokoj na celé léto (Pottery)

Štěpán Sukdol 02.09.2020

Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party.

Konců se nebojme, naopak je vítejme (Protomartyr)

Max Friedrich 31.08.2020

Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý.

Izolace i nekonečná samota (Fur)

Ondřej Rudel 28.08.2020

Facing Home Mixtape obsahuje sedm skladeb připomínajících nostalgické melodie The Beatles, The Beach Boys a The Monkees.

Fantazijné podoby budúcnosti (Deerhoof)

Richard Michalik 24.08.2020

Motív apokalypsy zvukovo definuje roztržitosť jednotlivých skladieb. Deerhoof sa príliš neohliada za melódiou alebo harmóniou.

Všetko zlé raz predsa musí skončiť (Old Man Gloom)

Filip Švantner 22.08.2020

OMG na svojej novinke vstávajú doslova z popola a je potrebné podčiarknuť, že smútok je integrálnou súčasťou nahrávky.

Ničivě přesný hlas T. S. Eliota

Libor Staněk 21.08.2020

„Do dnešní doby žádný z básníků Eliotovu Pustinu nepřekonal,“ zapsal si do deníku zkraje šedesátých let Jiří Kolář.