Články / Reporty

Maminko, proč ten pán tak ukrutně křičí? (Deafheaven)

Maminko, proč ten pán tak ukrutně křičí? (Deafheaven)

Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 07.08.2014

George Clarke vypadá jako slušný chlapec z dobré rodiny - košile, tmavé kalhoty, polobotky, vlasy hezky učesané tak, že jsem myslel, že je z Německa. Tento vjem trvá jen do chvíle, než vystoupí na pódium a chopí se mikrofonu. Pak nastává peklo, asi jako když si doma pustíte na plno výkonnou aparaturu: tlaková vlna vás přimáčkne na protější stěnu, kde vás drží a nedá vám nadechnout až do konce skladby. Vy pak v pauze lapáte po dechu a snažíte se honem najít ovladač, abyste to vypnuli nebo alespoň ztlumili, ale tady žádný dálkáč není, jen znovu a znova další vlna tsunami a tak to trvá celou hodinu. Kdybych to měl popsat jedním slovem, tak mě napadá jen fyzično.

Strahovská Sedmička je po žateckém Banánu (RIP) pravděpodobně nejmenším klubem, který jsem kdy navštívil, ale na sto procent ten s nejnižšími stropy. Proto mě překvapilo, kolik lidí si (včetně frontmana) opakovaně skočilo z pódia.

Když jsem Deafheaven viděl poprvé před dvěma lety v Matrixu, kdy předskakovali Russian Circles, vůbec se mi nelíbili, a ani zvukař jim moc nepomohl (přitom Russian Circles měli nejlepší zvuk, co jsem kdy v Matrixu slyšel), takže jsem si říkal, že jednou stačilo. Pak jsem ale na Spotify vyposlechl jejich poslední desku Sunbather, z níž hráli samosebou i na Sedmičce, rozhodl se tomu dát ještě šanci a rozhodně nelitoval. Další kandidát na letošní koncert roku. I zvukově to bylo o mnoho lepší. Ne úplně dokonalé „hi-fi”, ale to se tak nějak u téhle muziky ani neočekává.

Na předkapelu jsem se po dlouhé době těšil. Většinou vynechávám nebo přetrpím, tentokráte ne. Poslechl jsem si dostupné ukázky a dokonce si říkal, jestli nebudou lepší než Deafheaven. Nebyli a tentokrát nebyl na vině zvukař a pravidlo, že předkapela má/musí mít horší zvuk. To, co se zdálo při domácím poslechu zajímavé, bylo na koncertě zdlouhavé a nudné, takže vjemy z vystoupení Tengri oscilovaly mezi „je to skvělý” až po „jdu si zakouřit ven”. Do konceptu kapely mi navíc nesedí ani plastikpíplovský, místy falešný zvuk houslí. Škoda.

PS: Koupil jsem si dva vinyly Deafheaven. Vlastně tři, v jednom jsou dva.

Info

Deafheaven (usa) + Tengri
5. 8. 2014, Klub 007 Strahov, Praha

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.