Martin Mazanec, Nela Klajbanová (PAF): Pro nás je pořád východiskem „pohyblivý obraz“

Znáte zkratku PAF? Pokud se zajímáte o vizuální umění, pak jste Přehlídku filmové animace a současného umění nemohli minout, vždyť její první ročník se konal už v roce 2002. Od té doby akce doznala některých změn a vyvinula se v koncept, který široce překračuje formát několikadenního festivalu, který se pravidelně odehrává začátkem prosince v centru Olomouce. Před pár dny PAF ohlásil nové aktivity, což byl důvod, podívat se zblízka na jeho nejen zimní aktivity. K dispozici nám byli dramaturgové Martin Mazanec a Nela Klajbanová.

PAF zpřístupňuje online výběr knih, videí a hudby ze své minulosti a současnosti. Proč teď? Jeden by řekl, že za tím stojí karanténa a nemožnost pořádat akce, ale PAF se odehrává v zimě.
Nela: První prosincový víkend se odehrává festival PAF Olomouc, nicméně PAF funguje celoročně. Snažíme se rozhýbat distribuční platformu, v rámci které jsme v únoru poslali první newsletter s nabídkou videí, pásem i performativních projektů. V rámci karantény ale takový obsah přestal dávat smysl. Tak jsme se rozhodli vytvořit obsah online, projít si náš archiv, odkud vybíráme videa a publikace. Oslovili jsme umělce a producenty, aby sestavili hudební playlisty. Jestli pandemie postihne festival, zatím nedokážeme odhadnout, v rámci koncepce programu promýšlíme všechny varianty.

Martin: PAF je celoroční práce, která se neváže jen na „živé” události. Scházíme se pravidelně každý týden, připravujeme knížky, program, komunikujeme s umělci a díky karanténě jsme se osmělili a už používáme v rámci online schůzek nejen audio, ale konečně i video, občas.

Co všechno je online a co ještě bude? Podle čeho vybíráte?
Nela: Zatím jsme zveřejnili dvě publikace a chystáme vypustit ven další. Většinu knížek, které vydáváme, už máme vyprodaných, a tak nám přijde jako logický krok dát je zdarma online. Po domluvě s loňským výhercem PAF soutěže Jiné vize CZ Zbyškem Semelkou jsme vypustili po omezenou dobu vítězné video, publikovali přednášku z archivu PAF 2016 a zveřejnili zatím sedm hudebních playlistů. Probíráme se archivem a dokončujeme dříve nedokončené projekty, vybíráme poměrně intuitivně. Klíčem je obsáhnout kategorie video, publikace a hudba, tedy playlisty.

Martin: Materiálu je opravdu hodně, chtěli bychom v blízkých měsících přijít s koncepcí, jak naše aktivity „zviditelnit” více v Olomouci - neboť městu a zejména kraji podobně koncipovaná nezávislá platforma v oblasti současného umění chybí. Ideální je, že úvaha o tomto zatím virtuálním prostoru vzniká, vychází z aktivit PAFu na poli produkce nejen audiovizuálních děl, ale i reflexe módy nebo klubové scény.

Když je materiálů hodně, nedalo by se toho zpřístupnit více?
Martin: Pro nás je pořád východiskem „pohyblivý obraz“, což je pojítko našich aktivit. Zpřístupníme časem více informací, ideálním formátem by byl online „reader“ s playlisty v rozličných formátech. Dlouho jsme taky nevydali žádnou publikaci – v rámci Edice PAF to vypadá slibně, do konce roku stihneme zřejmě dokončit dva nebo tři nové tituly

Nela: Je to pro nás i dobrá motivace udělat si pořádek v archivu, který je skoro nekonečný. Máme v něm spoustu nezveřejněných rozhovorů nebo záznamů a vybíráme ke zpracování obsah, který by mohl být i dnes aktuální. Pracujeme teď s formou newsletteru, který zažívá obrodu a přijde nám jako dobrý kanál, který se dá pojmout komplexněji a zasílat jej pravidelně po celý rok.

Jak funguje dramaturgie playlistů? Nechci vyzvídat, kdo se objeví dále, ale kteří producenti vám v rámci tuzemské scény přijdou progresivní i mimo náš region?
Martin: Například oslovení Jonatana Pastirčáka (Isama Zing) není ve spojení s PAFem asi žádným překvapením, spolupracujeme více než deset let, v tomto směru fungujeme asi koncepčně, až galerijně, jinými slovy konzervativně. V rámci playlistů oslovujeme jak přátele, tak umělce, kurátory a lidi z rozličných oblastí, kteří s PAFem spolupracovali, anebo naopak jde o nové kontakty. Osobně mám seznam lidí, kterým jsem se ostýchal volat.

Nela: Poslední měsíc poslouchám vlastně jenom PAF playlisty. V následujících dnech zveřejníme další skvělý playlist od Jaspera Baydala aka Kool Music a Joanne Robertson, který zatím nebyl oficiálně nikde zpřístupněn. A teď ho tady v rozhovoru dáváme exkluzivně ven.

Jak změnila pandemie plány na celý letošní rok? Co chystáte, tedy pokud už se dá reálně něco chystat?
Nela: Samozřejmě je pořád možná varianta, že nebude možné cestovat a dostat do České republiky některé hosty, musíme teď mnohem víc zohledňovat, odkud jsou, než je oslovíme. Snažíme se program sestavit tak, abychom nemuseli žádný blok rušit proto, že někdo nemohl přijet. Teoreticky by přítomnost některých zahraničních umělců, teoretiků nebo kurátorů nebyla nutná, možná letos strávíme celý PAF Olomouc v kině.

Martin: Přípravy festivalu a dalších aktivit probíhají standardně, tedy online podobně jako i před rokem, jen jsou ovlivněny současnou zkušeností. Zvažujeme, jaké způsoby prezentace vybereme, tak aby návštěvníci nebyli příliš omezováni. Oblast, ve které se pohybujeme, nás vede mj. mezi kiny, galeriemi, knihovnami, kluby, online prostorem, teď jen zvolit vhodnou trajektorii a formu, což mohou být i playlisty v rozličných médiích. To je zajímavý způsob spolupráce.

Jaká média sledují dramaturgové PAFu? Ať už pracovně nebo soukromě?
Martin: To je na samostatný rozhovor, pořád odebírám tištěná média, jako je třeba Mousse, ale hlavní „feed” jsou maily a ritualizovaná síť několika linků. Facebook jsem si před rokem vypl a používám v rámci komunikace jen messenger, kde mě intenzivně informuje o kauzách v oboru kolega Jan Šrámek, se kterým učím na FaVU v Brně.

report z loňského festivalu PAF najdete zde