Richard Kutěj | Články / Rozhovory | 02.08.2016
Jeden z nejpracovitějších lidí úplného podzemí současného hudebního undergroundu v Čechách. Pardubičák Martin Šafář působí v hudebních projektech Paregorik či Klutz a dnes především v Lionel Dixit. Dříve vedl label Meziprostor, dnes je to vydavatelství obsedante!, krom toho v Pardubicích a okolí pořádá čas od času koncerty na zajímavých a netradičních místech. Doma je nejvíce v oblastech jako noise, power violence, zvukové experimenty, industrial a další příbuzné směry. A kouzelný je i hlavní důvod, proč label provozuje. Je to především obrovská radost z výměn a poznávání produkcí dalších podzemních vydavatelství u nás i v zahraničí.
Proč mít v době, kdy lidi stále méně kupují klasické nosiče a nejsou ani příliš ochotni kupovat si hudbu z placených downloadů, label? Proč provozuješ ten svůj?
Původní záměr byl vydávat si vlastní věci, měl jsem z toho ohromnou radost, jak to je jednoduchý a jak se díky tomu dostanu skrze výměny ke spoustě zajímavý muziky a hluku. Když jsem ještě "vydával" pod značkou Meziprostor, byl v tom naprosto nulovej příjem peněz z prodeje a maximální vzrušení z vyměňování, až později mi ruplo v kebuli a začal jsem s obsedante! plánovat, na moje poměry, megalomanský věci, jako třeba vinyly nebo stokusový edice kazet. Blbost, úplně jsem tím přišel o to vzrušení, vracím se teď tedy zpátky ke svým "vydavatelským" kořenům, malý edice a výměny.
Myslíš, že přijde čas, kdy labely zaniknou a hudbu si budou vydávat kapely samy s tím, že naprostá většina produkce bude na internetu?
Já myslím, že už to tak funguje hodně dlouho a je to super.
Jaký je u vás poměr vinyly/CD/kazety? Měnil se v průběhu let? A pokud klasické nosiče ani nevydáváte a děláte jen downloady, proč a jaký to má pro label význam?
Začínal jsem s kazetama a cd-r, potom pár vinylů, tak nějak se to střídalo rovnoměrně. Skoro u všech obsedante! releasů jsou downloady zdarma a tak to chci nechat. Je fajn, když se z prodeje nosičů něco vrátí, ideální stav je podle mě být na nule tak, aby se zaplatily náklady. Co se týče downloadů, myslím, že by měla být samozřejmost, že to dá kapela zadarmo nebo za symbolickou dvacku. Takový ty řeči, že se musí zaplatit studio, fotky, klip, chlebíčky a kdovíco, s tím ať mi všichni políbí prdel, pardon, v tomhle smysl downloadu nevidím.
Jak se labelu vedlo v roce 2015 a co všechno jste vydali?
Tohle byl ten úplně nejhorší rok, kterej právě vrcholil stokusovýma edicema dvou kazet, což se ukázalo jako naprosto nevyhovující a nepřirozený. A teď nemyslím muziku, co na nich byla, za tou si stojím, samozřejmě, ale to množství a s tím spojený finanční a potom distribuční věci jsou něco, co mě absolutně a definitivně od dalších takovým počinů odradilo. Opravdu jediná věc, která mě z roku 2015 těší i teď, je disketa Klutz, kterou jsem vydal za grafické pomoci kamaráda a spoluhráče Honzina. Jinak jsem vydal kazety Dead Neanderthals / Nick Millevoi split, potom Ericka Jacksona, a v kooperaci 7" Klutz / Rabies, potom jsem ještě přispěl finančně na 7" Oppenheimer / Mr. Nobody split. Na sublabelu Compulsive Covenant Club to bylo cd-r Uncle Grasha's Flysing Circus a dvě cd-r Static Mantra.
Co chystáte nebo jste už vydali letos?
Letos ještě nic, chystám se vrátit k vlastním věcem, který jsem teď zanedbával, a splitům s kamarádama a podobně, chystám se to držet na té osobní rovině a obnovit "hlavně to srdíčko". Co jsem nikdy neměl rád, jsou limitovaný edice za nesmyslný peníze, podlejzání s "originalitou" a další blbosti, to je určitě cesta, kterou to vést nechci.
Která z vámi vydaných desek je ti nejbližší, pokud se to dá říct?
Těžko říct a nechci říkat, že všechny stejně, to by taky nebyla pravda. S odstupem času mi jsou čím dál víc sympatický ty nejstarší věci z 2011/2012.
Sleduješ produkci dalších českých labelů? Máš mezi nimi nějaký oblíbený? Funguje na tak malém písečku něco jako řevnivost?
Něco sleduju se zájmem, něco s úšklebkem. Vychází toho hromada, furt něco, často dobrý věci, často cosi, co mě vždycky nějak až skoro naštve. Pro mě jakási falešná exkluzivita vždycky byla na blití a vidím to i u nás, to je jasný, ale nikomu to neberu a nic jako řevnivost nikde ani necítím, nešířím, nemám potřebu to filtrovat. Mám svoje favority i svoje nevímco, ať každej dělá, kupuje a poslouchá, jak je mu libo.
Anna Mašátová 27.01.2023
Marně tahám z paměti, kdy mi její jméno ulpělo v hlavě poprvé. Dobře si ale pamatuji její třicetihodinovou performance Momentum na piazzettě... Rozhovor.
Lucia Banáková 26.01.2023
Nvotová má veľký talent na vykreslenie zložitej, často traumatizovanej psychiky postáv a taktiež má nezvyčajný cit na provokatívne a originálne témy. Rozhovor.
Vojtěch Tkáč 25.01.2023
Neexistuje lepší způsob, jak zahájit interview s člověkem, který má v životě zdánlivě všechno než hláškou z jeho videoklipu Designer Flow.
Jiří Špičák 25.01.2023
Claire Rousay se do Prahy podívala v rámci svého evropského turné v dubnu poprvé, měla pár dní před vydáním desky Everything Perfect Is Already Here.
David Čajčík, Zuzana Malá 22.01.2023
Singeli boss Abbas Jazza nás provádí po roztodivné vile Nyege Nyege a vypráví.
prof. Neutrino 19.01.2023
Řeč byla o její vizuální i hudební tvorbě, chameleonských proměnách umělecké identity, ale i o současné zálibě v baskytaře a undergroundových performancích.
Václav Valtr 09.01.2023
Díky řadě virálních videí se dostali do širšího povědomí a jejich osobitá směs humoru a neúprosné flow s neotřelou produkcí už dala vzniknout slušné fanouškovské základně. Rozhovor.
Libor Staněk 29.12.2022
„Táborská scéna mi přišla vždycky specifická tím, jak specifická ničím nebyla,“ říká v rozhovoru Patrik Kučera, kterému přátelé neřeknou jinak než Tygr.
Adéla Polka 11.12.2022
Sestava, která názvem lehce odkazuje na americkou tradici folku a country, ale zároveň si hledá své osobité místo v českých hudebních vodách. Rozhovor.
redakce 07.12.2022
V Campu můžete zhlédnout přehlídku Slovenská architektura ve filmu, která uvede i film Čiary režisérky Barbory Sliepkové. Jejím prizmatem na všední věci v naší pravidelné rubrice.