Články / Reporty

Masáž zrezivělým nářadím a třpyt lesklých legín (Old Man Gloom & co.)

Masáž zrezivělým nářadím a třpyt lesklých legín (Old Man Gloom & co.)

David Vo Tien | Články / Reporty | 12.04.2014

Pokaždé, když čtu report, ve kterém stojí „ujela mi tramvaj, předkapelu jsem neviděl/a“, vyvolá to ve mně hluboký nezájem číst dál. Ale „pokora je dar“, takže vždycky dočítám. Horší je, když pak na konci čtu o „třešničce na dortu“. Pak už to je pryč celý. To bych radši napsal, že jsem první kapelu prosral, protože tofu, co jsem ráno před týdnem nesnědl, mě vyhnalo provést exorcismus kako démona. Jak se znám, napínal bych uši i v kabince. Naštěstí chodím včas.

Na pódiu se zjeví postava mířící k pedalboardu, technik říkám si. Jenže si všimnu, že vypadá jak zplozenec románku mezi Scarecrowem a členem Hell’s Angels, co pouští pulsující, industriální beaty. Řve do publika s pytlem na hlavě a oprátkou kolem krku. Chvíli si říkám „kurvadrát, tajnej koncert The Body“, ale pak se vracím zpátky do MeetFactory. One man rituální dark ambient. Okultismus v kusech hypnotického hluku. Blbne mu mic a bojím se, aby mi ho nehodil do ksichtu nebo tak něco. Zvukařovi trvá dvě zaříkávání (čti songy), než mu ho vymění. Chápu, nenutím. Taky bych si nebyl jistý, zda je OK ho rušit uprostřed jeho kázání plného litanií a kleteb. Pozorovat, jak si vydupává tempo na krabičce, byl němý hororový kraťas. Trepaneringsritualen.

Asi takhle. Congleton dá nonstop maraton teplých filmů na Outfestu, po posledním snímku usne a zdají se mu divoké sny, jak ho hair metalová kapela chce obsadit do své avantgardní divadelní hry. První věc, co mě napadla, když se kruh Circle roztočil. Šest borců ve třpytivých legínkách, stahovácích a barevných, o číslo menších, možná i dámských tričkách. Svébytná hudební forma vycházející z heavy metalu, který ale hravým způsobem dekonstruují prvky avant-rocku a krautrocku. Zběsilá jízda à la Iron Maiden hadr, rozbitá kakofonií tří kytar a kláves. Genderfuck/queer divadlo. Pózičky vystřižené z hair metalového katalogu. Precizně zahrané, hudebně i herecky.

Nakonec Old Man Gloom, jak se později ukázalo, taky řádně vyšinutí. Vnitřní konzistence večera zachována (kromě toho Circle jeli tour s Isis). Poznámka pro ty, co to nedali. Prohlásit, že Old Man Gloom spustili nekompromisní caveman blues, a dovolávat se jejich kapel na plný úvazek, to nestačí. Cítím to jako zhudebněnou akupunkturu šroubováky a slyším jako Kerberosův trojitý štěkot, trojitý stisk tří tlam. Hlukové řeznictví nabízející ponuré fláky, cáry a drobty negativity, co vyluzují Turner a Newton ze svých strun. S krásou je třeba naložit tak, aby krásná přestala být. Přídavek? Konec posledního songu v rozličných verzích podle toho, kdo se chopil jakého nástroje. Aaraon Turner za bicími? Frenetické šílenství v pohybu.

Info

Old Man Gloom (us) + Trepaneringsritualen (swe) + Circle (fin)
9. 4. 2013, MeetFactory, Praha

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.