Články / Reporty

Masopust v (Eliadově) knihovně

Masopust v (Eliadově) knihovně

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 08.02.2015

O strážných andělech se mluví často. O eutanazii se toho taky napovídalo dost. Když se k tomu přidá ještě česká hymna s novým textem o vesmírné lásce z pera Jany Uriel Kratochvílové, nekorektní humor a trocha hebrejštiny, vznikne hustá kapalina, po jejíž konzumaci budete mít kocovinu. Frič. Zamíchat a na ex. A pak pozor na schody.

V útrobách divadla Na zábradlí se nachází nejen divadelním příznivcům dobře známý prostor se svým stálým ansámblem, ale také jeho alternativní scéna, před níž se ocitnete, pokud se vydáte po úzkém schodišti vzhůru. Eliadova knihovna je určená převážně mladým tvůrcům a v současné době zde pravidelně účinkují tři soubory: nezávislý umělecký spolek Omnimusa, studio Damúza a nezávislé divadlo hrající nehratelné - Masopust. V pondělí večer se hrstka statečných setkala s jejich Anděly mezi námi, neznámou hrou československého spisovatele a dramatika z Královských Vinohrad Františka Langera.

Langerova hra z roku 1931 se zaměřuje na provokativní témata, která jsou dnes snad ještě aktuálnější. Režisér Jan Frič udržuje svým zpracováním diváky stále ve střehu a předestírá jim celou škálu karikovaných charakterů. Každý aktér spletitého příběhu má dvě strany, což připomíná už barevná kombinace, do které jsou všichni oděni. Šeď ukrytá uvnitř černobílé krusty, i v kabátu pro jednoho se můžou ukrývat dva. Rázný strážník sdílí tělo s tlučhubou Juliem (Radovan Klučka), Továrník se Ševcem (Jiří Panzer), Lysák schoval pod kabát svou ženu (Jan Meduna) a pak číšník, Kozmín a kat (Richard Fiala), jsou tam dokonce tři. Doktor Daniel Mise, nová identita anděla-smolaře, který to na zemi schytá, ať hlásá cokoliv, hraje taky minimálně za dva. Girl Lydie, tančící v lední revui, je na podpatcích jako doma, ač má pérko... na čelence a je sympaticky naivní. Ivana Uhlířová coby milosrdně nemilosrdný doktor je natolik silným mužem, nakolik je Lukáš Příkazký křehkou ženou. Všichni se tak snaží někomu pomoct, až nakonec nejvíc pomáhají hlavně sami sobě. A jako připomínka blížícího se konce podivný inkubátor v pravém rohu... Pojmenovaný zárodek dospělosti jako živé závaží vlastních rodičů, nastavující zrcadlo nejen průhledností stěn své klece. Všudypřítomné protiklady, všichni jsou na vážkách.

Černá a bílá zde slouží taky jako připomínka polarity andělů a … těch druhých. Temná scéna je orámována bílými zářivkami. Instantní nudle hltají zneuznaní pracanti ze skleněných misek jako připomínku toho, že v továrenské velkovýrobě se pomalu utápějí tvůrčí řemesla. I bílá andělská káva může být zároveň pekelně hořká. Andělé přicházejí na zem sice s ušlechtilým cílem, ale kromě tíhy nově nabyté lidskosti nesou na perutích závaží mlčení a marné čekání na božská vnuknutí.

Hereckému obsazení se nedá nic vytknout, i když jsem postrádala Pavlu Beretovou, která byla tentokrát v roli Pavly a kněze alternována Anežkou Kubátovou. Herci spolu skvěle kooperují, jednají přirozeně a intuitivně, vydávají ze sebe maximum, což v tomto zpracování není zrovna jednoduché. Po každé závažné scéně přichází odlehčení, což v určitých momentech může působit poněkud násilně a umocňuje to dojem lehké roztříštěnosti inscenace. Ač herci na scéně vlastní inscenační klíč, do publika ho bohužel nepošlou a tak je třeba některé části řádně přežvýkat a déle trávit. Času máme dost.

Představení Andělé mezi námi stojí za to vidět nejen proto, že v něm chybí jen máloco (i na třpytky, masky a kýčovité náboženské ikony dojde), a nejen proto, že v něm herci z Masopustu excelují, ale hlavně proto, že nutí své diváky dívat se na něco, bez čeho by se raději obešli nebo na co by raději vůbec nemysleli.

Info

Divadelní společnost Masopust: Andělé mezi námi
Režie: Jan Frič
2. 2. 2015, Divadlo Na zábradlí, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Štěstí neznamená mnoho mušlí (Vivat Vila!)

Lucia Banáková, Veronika Miksová 29.07.2021

Spolek Živá vila se snaží zachránit funkcionalistickou Kralovu vilu před demolicí a nadto pořádá festival Vivat Vila. Jaké to bylo?

Urbex s hudbou (Pop Messe)

Veronika Jastrzembská 28.07.2021

Je jedna hodina odpoledne, ve vzduchu se líně povaluje závan léta, na obloze pálí polední sluce.

Rubáš nemá kapsy (Slavnost v houští)

Jiří Přivřel 27.07.2021

Houby sice nerostly, ale z lukovského houští s prázdnou nikdo neodešel.

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová 19.07.2021

Freak festival, něco blití, naháčů a vůkolní přírody, a hlavně smrtící dávka hudby. Vděčně a s pokorou.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Pivo a zmrzlina aneb Krákor 2021

Adéla Polka 22.06.2021

Jestli je v celém okolí Brna úmorné vedro, tady je příjemný chládek, a když se člověk odpoledne zaposlouchá do potůčku, který střídmě teče za strany výčepu...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace