Články / Sloupky/Blogy

Máte Kříž s Vtípilem? (Buskers Burlesquers)

Máte Kříž s Vtípilem? (Buskers Burlesquers)

Broněx | Články / Sloupky/Blogy | 30.06.2013

Nemám žádný pochybnosti o tom, že svět je opravdu malý. V tom smyslu, že známý, který znáš z jednoho kontextu, se nějakým způsobem znají s úplně jinýma známýma úplně odjinud. Když děláš koncert oblíbený kapele, zjistíš, že jejich kytarista pracuje v Arnice s tvým spolužákem z gymplu. Náhodný střetávání různých lidí, spojování vzdálených a protikladných částic. Základní gravitační zákon, Six Degrees of Separation... Podobně je to i s Marcelem Křížem. Můj kamarád a brněnský spolubydlící Petr zná Marcela ze starých dob ze zatuchlýho sklepa Skleněný louky. Kromě toho teď dělá booking agenta Tomáši Vtípilovi. No a Tomáš Vtípil natočil s Marcelem Křížem opravdu výjimečnou desku Buskers Burlesquers. Kruh se uzavřel...

Marcelovy písně jako takový jsou plný podobně spletitýho potkávání a střetávání nejrůznějších lidí a osudů. Široký panoptikum temných postav, co se objevují a mizí v neočekávaným rytmu příběhů. Plavovlasá Ingrid z bordelu Eden. Bezejmenný číšníci a zpěvačky s vlasy zářícími mědí. Armína s úsměvem pro reklamu a slepou vírou na dotaz... Z Marcelových písní vystupují zvláštní postavy, do kterých se jejich osudy a tajemství sotva vejdou, a tak vyzařují a trčí ven, jako velký nezhojený jizvy ve tváři. Skladby evokují spíš těžký dusno před bouřkou než klidný ospalý odpoledne; balancování na hraně bezčasí. V tomhle dekadentním světě temných příběhů nejde o prachy a holky, ale o život. Lidi prostě čas od času mizí někam na sever“ a světlejší stránka je ta stinná. A člověk je ochotnej tomu všemu uvěřit. Do slova a do písmene.

Jeden by pak i věřil, že taky Marcel má za sebou podobný věci jako figury jeho příběhů. Jestli to tak je, to vlastně úplně nevím. Začal jsem Marcela vnímat už kdysi dávno, na komorních koncertech v chotěbořských barech. Drobný, s modrou kytarou, foukačkou, sám nebo s partou místních bluesmanů hrával dlouho do noci. Vzpomínám si na jeho historky o tom, jak těžký je přesadit člověka z hornatý Vysočiny do rovných kolínských plání, jak krajina mění lidskou povahu i písně, který člověk píše. Stejně tak si vzpomínám, když mi Marcel tak zhruba dva roky zpátky, dlouze a nadšeně vyprávěl o genezi svý nový desky. Vyprávění o všech nápadech a plánech. O těžkým a pomalým procesu zrodu desky, který je vlastně pro Marcela po dvaceti letech a spoustě nahrávek vydaných vlastních nákladem první velká, ucelená a oficiální věc. O všech spolupracujících hudebnících a hostech, kteří by měli na desku přispět.

Marcel na desce Buskers Burlesquers dokázal spojit a dát dohromady spoustu odlišných lidí. Objevuje se tak třeba saxofonista Jiří Jelínek z Psích vojáků, Ivan Manolov nebo kontrabasista Pavel Všianský z brněnský pouliční kapely Urband. A především Tomáš Vtípil, který do písní kromě klasických nástrojů nahrál a vytepal spoustu hluků, skřípání, rachotu, industriální špíny a neklidně znějících beatů.

Důležitější než tenhle výčet je ale to, že dohromady to všechno do sebe skvěle zapadá, tohle spojení, srůstání a syntéza rozdílných elementů zní stejně přirozeně jako překvapivě. Buskers Burlesquers je jako socha svařená ze starýho železa, jednotlivý prvky jdou zřetelně rozpoznat, ale největší smysl to všechno dává jedině jako celek. Ve výsledku pak zůstává znepokojující nálada, jak z posledního baru na světě. Cesta světem po apokalypse, kde lidé pořád mají svoje osudy a příběhy vyprávěný v písních jsou stejně silný, jako byly vždycky... Buskers Burlesquers tak není blues, šanson ani tradiční písničkářství. Stejně tak to není noise, industrial ani folktronika. Buskers Burlesquers je především deska ve znamení střetávání, spojování, prolínání a syntézy na první pohled protikladných prvků. Říká se, že takhle nějak vznikl i vesmír.

Info

Marcel Kříž & Tomáš Vtípil Noisechestra - Buskers Burlesquers (2012)
www.bandzone.cz/marcelkriz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na doma: Krása v opakování

Aneta Kohoutová 31.03.2020

Na internetu probíhá hluboká těžba lidského potenciálu, ale mně se zrovna chce prostě jenom být.

Šejk #60: "My long view’s blurry by snow, streaming cast and tones..."

Michal Pařízek 30.03.2020

Dneska jen pár slov, o to více písniček. Taky jste si všimli, že hudbu posloucháme jinak, když je člověk o samotě?

Videohry na doma: Opakovaním k dokonalosti

Jonáš Sudakov 30.03.2020

Keď počúvam ľudí po tridsiatke s leskom v očiach opisovať, ako sa im pohyb pretáčania kaziet ceruzkou vryl do svalovej pamäte, môžem iba zaplakať.

Šejkr na doma: „Všechnu moc imaginaci.“

Michal Pařízek 29.03.2020

Víkendový volnější režim neznamená, že si ničeho nevšímáme. Zvlášť příkladů od těch, které bychom měli následovat.

Art Side of the Moon (na doma): Kreativní tenzi ani virus neochromí

Petra Juráčková 29.03.2020

Řada hudebníků, herců a dalších umělců všeho druhu zásobuje internet neustálým přísunem svého karanténního umění. Ani instituce jako galerie nezůstávají pozadu.

Šejkr na doma: Jistoty a návraty

Michal Pařízek 28.03.2020

Velkou výhodou nuceného pobytu doma a zvlášť o víkendech je skutečnost, že můžete pít víno už odpoledne, třeba v kanclu na balkóně.

Živelný zápisník na doma: Oslava pomalosti a zastavení

Libor Staněk 28.03.2020

Domov je – jak se často říká – naším prvním vesmírem, je skutečným kosmem. Kosmem ve všech významech slova, píše francouzský filozof Gaston Bachelard.

Šejkr na doma: Francouzská edice

Michal Pařízek 27.03.2020

Poslední hřebíček: „Ochranný svaz autorský vyplatil jednorázovou finanční pomoc skladatelům a textařům. Výše vyplacené částky není známá, stejně jako o jaké umělce jde“.

Na fesťák s rouškou?

Adéla Polka 27.03.2020

Jet v létě na festival s rouškami? Žádný problém, stejně s nimi brzy srosteme.

Šejkr na doma: Milujte svého prodejce

Michal Pařízek 26.03.2020

Ministr kultury nám včera v rozhovoru pro Aktuálně de facto zrušil všechny letní festivaly se zahraniční účastí, ještě že je situace tak dynamická, že to může být nakonec jinak.