Me, the third deaf heaven #31

Evidentní sexuální napětí jsem nechala bublat, napoprvé, napodruhé, napotřetí. Pak už jsem váhala. Nechat se ošukat a čekat, co bude dál, jestli přijdou dotazy na to, zda to neberu moc vážně?

„Víš co, já ani nevim, jestli chci vztah, už jsem si sám docela zvyknul.“

Ježišmarja, ty taky? Taky spolu budeme řešit, jestli tohle vede ke vztahu nebo do postele? Obligátní mužské starosti, jestli holka nebude raněná. Většinou mě spíš raní každý, kdo implikuje, že s jedním polibkem toužím po prstýnku.

City se mi občas připletou do cesty, ale stejně tak občas potřebuju jenom chlastat a sex. Lidská potřeba, na to nemusím mít koule.

Vyrazila jsem kolem osmé a stejně jsem věděla, že tam budu moc brzo, zase budu stát sama na baru, balit cíga a čumět někam mezi podlahu a strop, abych si nepřipadala tak blbě, že jsem tady sama.

Čau kámo, čau, co ty tady děláš. Je tu každej a je to jak za starejch časů, je to pecka, píšu bráchovi, kde tohle bylo?

„Víte, slečno Tůmová, vy se zatraceně bojíte blízkosti, děláte, co můžete, abyste ze vztahu utekla, ale zároveň toužíte s někým být.“

Pak se nediv, krávo, že to zatím nevyšlo.

Evidentní sexuální napětí prasklo, jen co jsem došla do Lucerny a v černých botách s bílými ponožkami (Jackt White ví) otočila první rum, zavřela oči a srát na to.