Články / Sloupky/Blogy

Me, the third one #28

Me, the third one #28

Tereza Tůmová | Články / Sloupky/Blogy | 26.06.2017

A je to tady! Dva díly znovu započaté sloupkující kariéry jsem vydržela, ale dnes už musí padnout jméno Jack White.

V časopise Popular Mechanics vyšla reportáž o otevření nové továrny Third Man Pressing, spadající pod Whiteovo vydavatelství Third Man Records. Od února se v jeho rodném, roky zkrachovalém Detroitu vyrábí vinyly postaru, pěkně ručně, s láskou.

Čerpám z reportáže, ve volném překladu: Jack popadne blok a tužku a kreslí jednu dlouhou rovnou linku se slovy, že takhle funguje analog, pak paralelně vytečkuje další linii, symbol digitálního záznamu (technicky: digitální je zvukový záznam je jako série jednotlivých stop oddělených pauzami, tedy třeba na 100 stop přijde 99 pauz) a komentuje to slovy, že reálný život je jako analog, bez přestávek, bez hluchých míst. U Jacka hraje lidský rozměr vždycky hlavní roli.

Před lety jsem se, nešťastná, snažila zbavit život všech těch špatných momentů, které mě drásaly a srážely. Představovala jsem si, že AŽ bude všechno dobré, bude život jedna dlouhá série krásných momentů, spokojenosti a možná i štěstí. Že prostě ty zatracený místa vykrájím a odhodím a poskáču si jeden hezký moment za druhým, jak po kamenech přes řeku. A že se život nedá brát vážně, dokud to tak nebude.

Tak jsem se dala do práce. Jenže odtlouklo mi třicet a já zjistila, že život vůbec není o tom, vystrnadit všechno zlo ven. Někdy se přihodí blbé setkání, podruhé zjistíte, že vám do výplaty zbývají dvě stovky, a týden na to praskne žárovka na záchodě. Všechno na nic, ale pořád je to jedna dlouhá linka. Ponaučení po letech na terapeutickém gauči tedy není, jak si vytvořit život bez negativního, ale přijmutí negativ jako součásti života, ať už vám v polévce plave červ nebo vás zrovna vylili z práce. Po každé prasklé žárovce přijde nová a ta svítí líp, aspoň chvíli.

Slavnostně si teda nazuju boty, vyrazím do města a složím Jacku Whiteovi hold nákupem ultraparádního vinylu, který si pak doma pouštím potmě, protože mi, mrcha, praskla i ta v obýváku, a tak vysoko už nedosáhnu.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek 20.05.2022

Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...

Šejkr #78: Potopa

Michal Pařízek 06.05.2022

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Sharpe 2022: To nejlepší

redakce 26.04.2022

Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.

Šejkr #77: Prokopat se ven

Michal Pařízek 22.04.2022

Nedávno mi jeden známý v baru říkal, že mu dnešní doba občas připomíná jakési „vylepšené devadesátky“. Upřímně mě to vyděsilo, hlubší definici jsem z něj nedostal, třeba ji ani neznal.

Свiт нiколи не буде колишнiм (Svět nikdy nebude stejný)

Alexander Proletarskyi 20.04.2022

Publikujeme v ukrajinštině hlavní text Full Moonu #132 od novináře, fotografa a hudebního aktivisty Alexandra Proletarského, který přispívá do magazínů Sho nebo Karabas Live a žije v Oděse.

Šejkr #76: „Almond caramel frappe pineapple root beer“

Michal Pařízek 08.04.2022

Když vás jednou nepustí do oblíbeného baru, tak to může být i výhra. Historka se váže ke středečnímu večeru, nakonec jsme s kamarádkou skončili o pár bloků níže ve Vrškách…

Šejkr #75: Znenadání

Michal Pařízek 25.03.2022

Když jsem ze schránky vytahoval pohled s obrazem mračného západu slunce nad Virginií, fakt jsem se divil...

Preview: Jeden svět 2022

Ondra Helar 20.03.2022

Téma festivalu dokumentárních filmů Jeden svět se obrací k jeho kořenům. „Cesty svobody“ přímo odkazují na lidskoprávní tematiku, která stála u jeho založení. Tipy pro vás.

Šejkr #74: „Jako všichni.“

Michal Pařízek 11.03.2022

Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu.

Šejkr #73: „What the hammer, what the chain... “

Michal Pařízek 25.02.2022

S Daniellou a Alexanderem se bavíme i o tom, jak v době války budou lidé reagovat. Nemyslím státnicky, spíš v rámci společnosti, obyčejně. Čtu jim nahlas jeden z hrdě národoveckých…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace