Články / Sloupky/Blogy

Me, the third scar #21

Me, the third scar #21

Tereza Tůmová | Články / Sloupky/Blogy | 23.03.2015

Tohle únorový počasí mi zvesela připomíná loňský vycházky, takový dvě hodiny odpoledne, kdy se může jít ven, chodit po cestičkách mezi barákama a čumět, a protože se nikdo nedívá, tak zdrhnout i za plot, mám nostalgickou náladu. Zároveň uvažuju nad tím, hloupej moment, že jsem s někým tak blízkym jednala správně arogantně jako se všema kolem, se všema, který nejsou důležitý, vyjma sebevědomí zakomplexovanýho asociála. Nakonec ale není tak těžký opustit myšlenky na to, že mohl existovat někdo první. Důležitý, že vážně existuje, a to, jestli bude plus já, není tak podstatný, to je zbytková otázka mý sobeckosti a touze někoho vlastnit. Happy as I can be, že si můžu nadosmrti říkat, že jsem číslo jedna našla, a bejt průměrně spokojená s průměrnym jinym. Bylo to tak doteď, ve všech vztazích byl první na mysli dřív než ten aktuální. Jak říká Dave na jedný desce mý milovaný kapely: february stars, temporary scars. Nechodit s těma správnejma lidma je silnější přirovnání než ekvivalent chození s těma nesprávnejma. Střih. Sedíme s bratrem v kfc na pavláku, kde jsem nebyla už roky. Pijeme kolu z jukeboxu na pití. Smějeme se Brianu Carrollovi a mýmu bejvalýmu, tomu, se kterym jsem tady trávila každý druhý rande, jedinejm lidem, o kterejch víme, že nosej kfc kyblík na hlavě. Vedle nás zvrací do umyvadla na mastnotu feťačka nebo prostitutka, možná obojí. Naproti má kolegyni, co si vestoje okázale krémuje ruce, na můj dlouhej nepřítomnej pohled oznamuje, že nesnáší lidi, co čuměj. Nemůžu si pomoct, čumim pořád a všude. Předkládám bratrovi svoji tezi o nenaplněné lásce. „Takže ty si myslíš, že je lepší si celej život o někom myslet, jak by to s nim bylo super, než s nim chodit a zjistit, že je stejnej blbec jako všichni ostatní?“ Jasně, iluze o tom nenaplněnym štěstí je silnější majetek mýho myšlení než skutková podstata toho, že až se zase potkáme, první krok už nenastane. Jukebox omrzí, tak se vydáváme do Souterrainu. Zvoníme a nic, pak prej, ze dneska už zavíraj, je děsná zima a volíme směr národka. Než tam dojdem, zaseknem se v debatě a v příčný na pivko. Já dávám high society, protože to líp ladí k aroganci, ale dneska nemaj.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #67: „So be careful what you say for views...“

Michal Pařízek 03.12.2021

Nikdy jsem nehodnotil cizí motivace a odpovědnost, nebo dokonce jejich absenci. Jenže... i tenhle přístup vzal v poslední době za své.

Šejkr #66: Pozdravy (z) Utrechtu

Michal Pařízek 19.11.2021

Opatrnější, ale stále dobře naladění. Záviděníhodné. Zvlášť když pak o pár dní později vidím záběry z pražských oslav 17. listopadu.

Le Guess Who? 2021: To nejlepší

redakce 15.11.2021

Tradiční výběr toho nejlepšího z okruhu redakce a dalších obvyklých podezřelých. Bylo to krásné a náročné...

Šejkr #65: Ještě to nekončí…

Michal Pařízek 05.11.2021

Setkání s Jaromírem z Priessnitz jsou vždycky milá a přínosná, aktuálně spolu děláme rozsáhlý rozhovor pro knihu jeho textů, která vyjde v příštím roce... O podzimních srážkách.

Šejkr #64: „I got a feeling I just can't shake“

Michal Pařízek 22.10.2021

Courám se po Skalitzer Straße, tradičně fouká, ale vlastně je teplo. Míjím zavřený Privat Klub, novou sicilskou kavárnu, kterou si okamžitě zařazuji do záložky jménem Jednou jistě...

Šejkr#63: Báječná léta

Michal Pařízek 08.10.2021

Sedím na osiřelé zahrádce Barriquády v zapnuté bundě a pohodlí kupodivu nepomáhá ani sklenice kremžského ryzlinku, kterou si trochu tvrdohlavě objednám...

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Michal Pařízek 24.09.2021

Fouká tak, že i zavřené slunečníky se komíhají jak sbor opilých baletek a chudák číšník z místní taverny má s rovnáním neposlušných lehátek slušnou honičku...

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace