Články / Sloupky/Blogy

Me, the third son #6

Me, the third son #6

Tereza Tůmová | Články / Sloupky/Blogy | 01.12.2014

V pátek mi můj psychiatr doporučil víc odpočívat a míň pracovat, takže paráda, konečně nemám špatný svědomí, že nejsem přes víkend v práci. Sobotu jsem strávila ležením na posteli a posloucháním Nicka Cavea a večer se vypravila na pořádný večírek, ve Futuru hráli Rival Sons. Znáte Rival Sons? Mají extra sexy zpěváka Jaye a hrají něco jako The White Stripes a The Black Keys.

Bluesrock jak vyšitej, akorát ne černobílej. Pokecala jsem si s jejich kytaristou Scottem (rozhovor vyjde na FMzinu za pár dní) a hráli jsme u toho pinball. I velký kytaristi uměj juchat jak malý děcka, dozajista roztomilé. Scott a jeho kámoši to rozbalili, jen vkročili na pódium, drtili kytary i bicí. Jay je bezpochyby jeden z nejlepších zpěváků současnosti a tak, oproti jmenovaným kapelám, Rival Sons stojí kromě kytary především na vokálech. Napadá mě jen Cedric Bixler-Zavala, jehož zpěvu jsem ochotná takhle věřit. A propos, na tom koncertě byl chlápek, fakt zajímavej, vlasy měl jak Cedric a tetování taky! Zrzoun z minulého čísla je dočista zapomenut. K tomu se nám hodí písnička od Antemasque.


Když už mluvíme o tetování, zrovna ve čtvrtek jdu do jednoho slavnýho pražskýho salónu na novou kérku. Nechci je jmenovat, když si zrovna stěžuju, ale budeme předělávat. To jsem si takhle před pár lety poručila vylepšit předloktí a že měli zrovna spěch, tak mi tatér zmydlil ruku bleskurychlou akcí, na stole vedle ležela krabice s pizzou, měl chudák hlad. O nějakou dobu později jsem se vydala do jinýho salónu, ať mi vylepšej i to druhý předloktí, abych byla pěknej drsňák, předvedla jsem, co už mám. Vysmáli se mi. „A vám nevadí, že to máte úplně rozpitý?“ Takže svýho tatéra nejdřív nechte najíst.

Nebyl by to sloupek bez glosy posledního kola fotbalový ligy před zimní přestávkou. Slavia hrála s Baníkem, docela pěknej fotbal, ale tři body nejsou, tak nám to do smutku ladí. Měli jsme dvě gólový šance, Škoda trefil tyč a novej hráč Fialka hlavičkoval ve vlastním vápně vskutku energicky, Rakovan měl co dělat. Načase jít spát.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek 20.05.2022

Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...

Šejkr #78: Potopa

Michal Pařízek 06.05.2022

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Sharpe 2022: To nejlepší

redakce 26.04.2022

Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.

Šejkr #77: Prokopat se ven

Michal Pařízek 22.04.2022

Nedávno mi jeden známý v baru říkal, že mu dnešní doba občas připomíná jakési „vylepšené devadesátky“. Upřímně mě to vyděsilo, hlubší definici jsem z něj nedostal, třeba ji ani neznal.

Свiт нiколи не буде колишнiм (Svět nikdy nebude stejný)

Alexander Proletarskyi 20.04.2022

Publikujeme v ukrajinštině hlavní text Full Moonu #132 od novináře, fotografa a hudebního aktivisty Alexandra Proletarského, který přispívá do magazínů Sho nebo Karabas Live a žije v Oděse.

Šejkr #76: „Almond caramel frappe pineapple root beer“

Michal Pařízek 08.04.2022

Když vás jednou nepustí do oblíbeného baru, tak to může být i výhra. Historka se váže ke středečnímu večeru, nakonec jsme s kamarádkou skončili o pár bloků níže ve Vrškách…

Šejkr #75: Znenadání

Michal Pařízek 25.03.2022

Když jsem ze schránky vytahoval pohled s obrazem mračného západu slunce nad Virginií, fakt jsem se divil...

Preview: Jeden svět 2022

Ondra Helar 20.03.2022

Téma festivalu dokumentárních filmů Jeden svět se obrací k jeho kořenům. „Cesty svobody“ přímo odkazují na lidskoprávní tematiku, která stála u jeho založení. Tipy pro vás.

Šejkr #74: „Jako všichni.“

Michal Pařízek 11.03.2022

Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu.

Šejkr #73: „What the hammer, what the chain... “

Michal Pařízek 25.02.2022

S Daniellou a Alexanderem se bavíme i o tom, jak v době války budou lidé reagovat. Nemyslím státnicky, spíš v rámci společnosti, obyčejně. Čtu jim nahlas jeden z hrdě národoveckých…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace