Medvědovo psychrockové okénko X: Dusty Bible

Chcete nějaký horký zboží? Tohle se stalo včera. Na turné s Larsen. Sedím u baru v klubu Chameleon v Nottinghamu. Žádná pípa, jen poctivá lahváčová kultura, majitel s hlasem jako cirkulárka, šedesátiletej hromotluk. „Ginger beer? Nooo, we dont have that boy. Ginger beeeer, thats for queer, but you know, there is one gay club, NG51 and they have ginger beer there.“ V putyce kosa a žádnej internet a jelikož jsme v Anglii, dávám celkem vysoký naděje předkapelám. Chlápek z kapely Bonsai Project se před pár dny brutálně ožral a zlomil si ruku, takže na poslední chvíli zachrání situaci trio Dusty Bible. No ty vole, zachrání situaci. Ovládnou. Tady se dá mluvit o dvojitým štěstí.

Vyšlápnu si do třetího patra. Tam je teplota překvapivě ještě nižší než na baru, ale v klubu už se mačká dobrá padesátka lidí a stage neexistuje, dělí se to tu na prostor před a za bednama a Dusty Bible si pochopitelně postavili cajky před bedny, čímž se relativně útulnej prostor změnil na kvalitní tlačenici. Vylezu na židli za merchem, kytary v rukou třímaj chlapíci s plnovousem, načisto se oholil jen bubeník, ale ten to zase vyvažuje flanelkou a šedesátkovým mikádem, takže žádný zle.

S prvním hrábnutím do strun mi spadne čelist. Ty vole, hard rock sem tady dneska večer nečekal. Ležérní škopky, žádný beatový království, kopák, hajtka, virbl, kopák, hajtka, virbl. Na tomhle se nedá nic zkazit. A pak basa. Totální bahnitý riffy a těžkej groove. A to nejlepší je teprve na cestě. Hlas dřevorubce, kterej si po šichtě přišel vyzpívat svoje blues do místního lokálu. Zpěv tu obstarává kytarista, původem Kanaďan. Jako Dusty Bible natočil několik skladeb, který nesou silnej vliv bluegrassu, ale teprve s příchodem rytmiky (na bicí hraje Neil z Kogumaza) a elektrifikace dostala jeho hudba skutečný grády.

Ke studiu mají Dusty Bible celkem dobře vybavenej soundcloud, několik pecek s celou kapelou a několik kusů sólovýho bluegrassu. Všechno stojí za to. Album už je prý natočený. V tomhle případě moje zvědavost nezná mezí. A pokud máte rádi hodně dřevní blues naroubovaný na primitivní hard rock, neváhejte ani vteřinu!