Barka Fabiánová | Články / Reporty | 17.02.2015
Brněnské vydavatelství nezávislé hudby Indies oslavilo v těchto dnech čtvrtstoletí a jak to u narozenin bývá, nechyběl pořádný mejdan. Místem činu bylo brněnské Sono centrum a gratulantů byly stovky.
Zatímco brzké dopoledne patřilo dětem, kterým hráli BongoBomBarďák, divadelnice Anička a letadýlko nebo zpívající logopedka Amálka K. Třebická, pozdější odpoledne bylo spíše pro ty nočníkům a školním lavicím odrostlé. Přesto ale když začala hrát kapela Jablkoň, stále to vypadalo jako na dětském dni, ratolesti se honily pod pódiem i na něm, i když k žádné újmě naštěstí nedošlo.
Složení publika bylo různorodé: mladiství, (ne)stárnoucí máničky, dámy v rozevlátých batikovaných hábitech, několik hudebních kritiků, rodiče jedním okem sledující svá dítka i běžní smrtelníci. Indies je prostě jedna velká rodina, ve které jde od začátku v první řadě o kvalitní muziku. Příjemné bylo i to, že se celý večer obešel bez ochranky, která by řešila donesené nápoje a prudila.
Celý program moderoval Martin E. Kyšperský, frontman kapely Květy, jehož projev byl kultivovaný a vtipný. Scény byly dvě, ta větší v hlavním sále vyhrazená kapelám, ta menší v mezipatře určená pro malé akustické projekty. Zatímco se na jedné scéně hrálo, na té druhé se zvučelo, vše se obešlo bez zbytečných průtahů, program odsejpal. Line-up byl sestaven z kapel, které u Indies své desky vydávali a vydávají, proto byl neuvěřitelně pestrý. Písničkářky zastoupila Lucie Redlová, bluesově naladil kytaru Marcel Kříž, kterého doplnil Karel Vepřek, o něco dřevnější blues pak zahrála i slovenská dvojice Beňa & Radvány. Bohužel avizovaní Kieslowski z důvodu nemoci nedorazili, zaskočili za ně ale Jananas, kteří si tak střihli dva sety. Jejich veselé písničky často o neveselých věcech bylo nutné poslouchat pozorně, sarkasmus, ironie i charisma z nich přímo sršelo, vystoupení navíc doprovodila neplánovaná choreografická vsuvka několika dětí.
Na hlavním pódiu se po Jablkoni představili Valaši Docuku, jejichž ryze mužskou sestavu ozdobila zpěvem, půvabem a hrou na housle Jitka Šuranská, slezské barvy pak hájil Tomáš Kočko s orchestrem. Po přípitku oslavenci, kdy na pódium byli přivezeni majitelé Indies v kolečkových křeslech, a několika proslovech odešly děti do hajan, načež se kotel pod pódiem slušně zaplnil tancechtivými. Traband odehrál skvělý koncert, repertoár z nové desky doplnily osvědčené hity a kdo netančil, tak si alespoň prozpěvoval u baru či v kuloárech. Další legendou, která to s Indies táhne už druhou dekádu, jsou Už jsme doma. Stále ve vrcholné formě, stále plní energie. Pomyslnou tečku za večerem pak udělalo Čankišou, bosonohý Karel Heřman křepčil po pódiu, muzikanti nikoho nešetřili, hrálo se až do půlnoci. Afterparty patřila DJ Miss B a noc byla dlouhá.
Mejdan pod hlavičkou Indies se vydařil, hodně se pilo, povídalo a vzpomínalo. Nezbývá než do dalších let popřát spoustu nových desek i fanoušků, protože bez Indies by česká hudební scéna byla hodně šedivá.
25 let Indies
14.2. 2015, Sono Centrum, Brno
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.