Články / Recenze

Melodramatická Lorde?

Melodramatická Lorde?

redakce | Články / Recenze | 07.09.2017

OHODNOŤTE DESKU

Když Ella Maria Lani Yelich-O'Connor, známá pod uměleckým jménem Lorde, vydala v roce 2013 minimalistický megahit Royals, bylo jí teprve sedmnáct. Bylo snadné říct, že se jedná o další zpěvačku, která bude skákat přesně tak, jak její label píská. Jenže taková Lorde nebyla. A místo toho posluchačům nabídla electropopovou zpověď o dospívání okořeněnou několika hity, které se prodalo přes čtyři miliony kusů, což je na teenagerku, podílející se na všech skladbách autorsky, velmi slušný výsledek. Pak se na čas stáhla, aby načerpala inspiraci pro další tvorbu.

Ticho kolem Lorde přerušil až singl Green Light vydaný v březnu tohoto roku, který je také otvírákem nového alba Melodrama. To je ovlivněno bolestivým rozchodem, nástrahami lásky a věku. Tato témata jsou všudypřítomná, dobrý příkladem je skladba Hard Feelings/Loveless, kde označuje svoji generaci jako „L.O.V.E.L.E.S.S. Generation”. Lorde je (spolu)autorkou všech textů, takže když zpívá o tom, že se cítí, jako něčí hračka, nebo když pláče v taxíku, tak jí prostě věříte. Obzvlášť v případech, kdy je doprovázena jen na piano jako v případě Liability nebo Writer in teh Dark. Melodrama neobsahuje megahity typu Royals nebo Tennis Court, což ale vůbec nevadí. Lorde se totiž podařilo něco, co už dlouho nikomu v daném žánru - natočit desku, která překonává úspěšný debut, a to až s fascinující lehkostí.


David Bowie kdysi označil Novozélanďanku za budoucnost hudby. Tenkrát se jeho názor mohl zdát poněkud přehnaný, ale vzhledem ke vzrůstající kvalitě její tvorby a nízkému věku to tak nereálně nevypadá. Melodrama je už teď aspirantem na nejlepší popové album roku, a když ho srovnáme s úspěšnou, poslední nahrávkou Taylor Swift 1989, je Lorde pořád o krok napřed.

Info

Lorde – Melodrama (Lava Records, 2017)
www.lorde.co.nz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Barevné spektrum Hiromi

Karolina Veselá 06.12.2019

Kolosální Rhapsody in Various Shades of Blue skrývá další písně – objevuje se motiv z Coltraneovy Blue Train a středovou část zabírá rocková balada Behind Blue Eyes od The Who.

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák 28.11.2019

Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě.

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang 25.11.2019

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci.

Baterie temných nomádů (Koonda Holaa)

Jiří Vladimír Matýsek 24.11.2019

Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů.

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.