Články / Reporty

Melt!: Fuck Boris v železném městě (1/2)

Melt!: Fuck Boris v železném městě (1/2)

Jakub Béreš | Články / Reporty | 24.07.2019

Line-up plný jmen, která u nás nikdy nehrála a většina z nich v dohledné době nejspíš ani nebude, je každý třetí červencový víkend k Praze blíže než všechny barvy Ostravy. Německý festival Melt!, jehož hlavní programovou složkou je současná elektronická a alternativní popová hudba, patří už dvaadvacet let na evropskou festivalovou mapu. Posledním ročníkem znovu potvrdil svou pověst nonstop čtyřdenní přehlídky, která se snaží vyhýbat těm nejprovařenějším headlinerům a namísto toho volí cestu exkluzivního seznamu umělců, kde se ostřílená jména jako Skepta nebo Four Tet střídají s těmi, o kterých se mluví právě teď.

Jedním z takových je i britská zpěvačka Jorja Smith. Soulová písničkářka z Walesu měla sice pomalejší nástup, ovšem její šarm, umírněný set a odzbrojující hlas přehlušil všudypřítomné dunění techna z okolních stagí. Nastupující popová hvězda s Brit Award v kapse má všechny atributy k tomu, aby se stala příští Adele. V jejích písních se sice často střídají milostná témata, v jejím podání jde ale o emancipovanou notu: „Nechci být ta, která někoho potřebuje,“ zpívá ve svém hitu The One, který se v půlce setu snesl nad železným městem, aby v závěru vystřihla skladbu Blue Light o strachu černošských dětí z policejních aut.

HVOB na Melt!u koncertují stejně pravidelně jako v tuzemských klubech. Tentokrát kvůli rodičovským povinnostem v obměněné koncertní sestavě s novým bubeníkem. Bublající vokál a industriální beaty se v tomto složení snad nikdy neoposlouchají a živé sety HVOB jsou čím dál sehranější a svižnější. Jejich vystoupení na pláži bylo skvělým předělem mezi koncerty a sety producentů/producentek, těch ostatně v line-upu bylo více než kdy dříve. Ten nejbrutálnější předvedla bez debat Helena Hauff.

Melt! se posouvá a postupem času upouští od menších i větších indierockových položek, aby je nahradil rapem všeho druhu. Když proto na poslední chvíli vypadl Asap Rocky kvůli svému zadržení ve Švédsku, nemohla padnout volba na nikoho jiného než na nejúspěšnějšího britského rappera Stormzyho, jehož aktuální singl Vossy Bop s heslem „Fuck Boris“ zdolal jako první grimeová skladba vrchol britské hitparády. Před několika týdny protivládní slogan křičelo sto tisíc Britů – ve Ferropolis to bylo jenom dvacet tisíc Němců, ovšem síla a přesvědčivost nechyběla ani tady.

fotogalerie z Melt!u objektivem Filipa Kůstky hledejte tady, ale i zde a tu

Mladý rapper dokáže přilákat různorodé fanoušky mixem řízného ostrovního grimeu i uvolněného R&B. A přesně takový byl i jeho koncert, v němž se našlo místo i na cover Eda Sheerana. Málokterý umělec dokáže zaujmout tak široké publikum, ostře kritizovat vládu (například za nečinnost po požáru budovy Grandfall), a přitom probruslit setlistem s úsměvem na tváři a entuziazmem, o který se většina žánrových souputníků už ani nepokouší. Stormzy demonstroval, jak ovládnout hlavní stage, zůstat svůj a být headlinerem ve správný čas na správném místě.

Kromě angažovaného rapu se mezi železnými konstrukcemi našel prostor i pro ten zarmoucený. Umělec s línou flow Yung Lean se na festivalovém podiu proměnil v až příliš uřvaného MC, jehož jediným cílem bylo udělat co největší bordel. Bohužel tak nějak zapomněl na svou originální produkci, kterou přehlušilo hecování publika. Marná byla vzpomínka na jeho poslední desku, kde se Leanův přednes loudá na hraně rapu a zpěvu a blíže než k ostatním rapperům má ke krajanům The Knife… Zato vycházející hvězda britského dancehallu Octavian předvedl jednu z nejromantičtější show celého Melt!u. Paradoxní od hudebníka, jehož největší hit Bet je oslavou náhodného sexu. Octavian, stejně jako celý festival, přesně vybalancoval hranu mezi drsnou pózou a láskyplnými námluvami publika.

Info

Melt! Festival
19.-21. 7. 2019
Ferropolis, Německo

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.