Články / Reporty

Melt: Vesmírnou lodí na lepší místo

Melt: Vesmírnou lodí na lepší místo

Jakub Béreš | Články / Reporty | 15.07.2017

„Závidím ti, že jedeš na Melt poprvé. Když jsem tam byl prvně já, tak jsem hned padl na zadek z areálu, a pak všechny ty sety... Nejde jenom o to, že tam jsou top jména, ale i o to, že sami hudebníci vědí, na jakém jsou festivalu, a že se musí předvést, protože tohle je Melt!“ Už takhle jsem se na první den na německém poloostrovu Ferropolis těšil jak na vánoce, pár dojmů od pravidelných návštěvníků nadšení ještě zdvojnásobilo. A měli pravdu. Industriální areál, ze kterého nevyčuhují velké stage, ale těžařské stroje šlehající plameny a dým.

Největší zastoupení v line-upu měli samozřejmě elektroničtí producenti, přesto bylo z čeho vybírat i v jiných žánrech. Lucemburský postrock Mutiny on the Bounty radši z dálky, hlasitá kytarová jízda by mohla poškodit sluch před vystoupením největšího pohodáře prvního dne. Kamasi Washington, jeho saxofon a jazz pro třetí tisíciletí. Historie a zároveň budoucnost s každým tónem. Během úchvatných sól jednotlivých hudebníků jsem už jen čekal, že se těžní věže promění ve vesmírnou loď a ta nás odnese na lepší místo.

fotogalerie z festivalu zde

Ale jako lepší místo musel postačit koncert Glass Animals. Indie pop, indie rock, R&B? U téhle formace platí všechno. S jejich druhou deskou přestali být introvertními hochy z pokojíku a stali se sebevědomou pozitivní popovou kapela. Nejvíc si to užíval zpěvák David Bayley a mladší fanynky. Pro velké kluky tu byla Big Whell stage, kde právě startoval svěřenec Niny Kraviz Islanďan Bjarki. Set agresivní od prvních beatů a další velký žánrový střih, kterých si během víkendu všichni užili bezpočet. Recondite sice zvolnil tempo, ale i tak nalákal na menší stage více lidí než Richie Hawtin na tu hlavní, kde předváděl pompézní vizuální show. Melt tvoří hlavně mladší návštěvníci a těžko hledat aktuálně populárnějšího producenta, než je Recondite.

Páteční headline slot patřil M.I.A., kterou nezastavil ani silný déšť. Na chlup stejný set jako na Pohodě, včetně lezení na vysoký plot uprostřed stage. Borders na úvod, Papper Planes na závěr. Mezi tím čtyřicet minut uvolněné party s tanečnicemi a songy převážně z loňské pro-uprchlické desky AIM. Pak zklidnění s HVOB a Winstonem Marshallem, sofistikovaná podívaná bez zbytečných slov nikdy neurazí. Na tu od rakouského dua šlo tancovat i snít, například nad tím, jaké by to bylo mít teleport a stihnout koncert Bena Frosta či Lorenza Sanniho déle než na pět minut. Ovšem jako teaser na podzimní Lunchmeat to zafungovalo na výbornou.

Info

Melt! Festival 2017
17. – 19. 7. 2017 Ferropolis, Německo
www.meltfestival.de

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.

Lunchmeat 2019, letos s koninou

redakce 08.10.2019

Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.

Nadrobno nasekaní Black Midi

redakce 07.10.2019

Hulváti, ani nepozdraví, nepoděkují, ubezpečení, že jsme to nejlepší publikum na světě, se od nich nedočkáme, nanejvýš utrousí nějaké to gesto...

Co nevadí u Hm…

redakce 06.10.2019

„Všechna slast musí být spotřebována, takový je zákon…,“ znělo ve čtvrtek večer přeplněnou Akropolí.

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

redakce 05.10.2019

... ale tohle nezní jako moji milovaní Stereo Total?