Články / Reporty

Melt: Vesmírnou lodí na lepší místo

Melt: Vesmírnou lodí na lepší místo

Jakub Béreš | Články / Reporty | 15.07.2017

„Závidím ti, že jedeš na Melt poprvé. Když jsem tam byl prvně já, tak jsem hned padl na zadek z areálu, a pak všechny ty sety... Nejde jenom o to, že tam jsou top jména, ale i o to, že sami hudebníci vědí, na jakém jsou festivalu, a že se musí předvést, protože tohle je Melt!“ Už takhle jsem se na první den na německém poloostrovu Ferropolis těšil jak na vánoce, pár dojmů od pravidelných návštěvníků nadšení ještě zdvojnásobilo. A měli pravdu. Industriální areál, ze kterého nevyčuhují velké stage, ale těžařské stroje šlehající plameny a dým.

Největší zastoupení v line-upu měli samozřejmě elektroničtí producenti, přesto bylo z čeho vybírat i v jiných žánrech. Lucemburský postrock Mutiny on the Bounty radši z dálky, hlasitá kytarová jízda by mohla poškodit sluch před vystoupením největšího pohodáře prvního dne. Kamasi Washington, jeho saxofon a jazz pro třetí tisíciletí. Historie a zároveň budoucnost s každým tónem. Během úchvatných sól jednotlivých hudebníků jsem už jen čekal, že se těžní věže promění ve vesmírnou loď a ta nás odnese na lepší místo.

fotogalerie z festivalu zde

Ale jako lepší místo musel postačit koncert Glass Animals. Indie pop, indie rock, R&B? U téhle formace platí všechno. S jejich druhou deskou přestali být introvertními hochy z pokojíku a stali se sebevědomou pozitivní popovou kapela. Nejvíc si to užíval zpěvák David Bayley a mladší fanynky. Pro velké kluky tu byla Big Whell stage, kde právě startoval svěřenec Niny Kraviz Islanďan Bjarki. Set agresivní od prvních beatů a další velký žánrový střih, kterých si během víkendu všichni užili bezpočet. Recondite sice zvolnil tempo, ale i tak nalákal na menší stage více lidí než Richie Hawtin na tu hlavní, kde předváděl pompézní vizuální show. Melt tvoří hlavně mladší návštěvníci a těžko hledat aktuálně populárnějšího producenta, než je Recondite.

Páteční headline slot patřil M.I.A., kterou nezastavil ani silný déšť. Na chlup stejný set jako na Pohodě, včetně lezení na vysoký plot uprostřed stage. Borders na úvod, Papper Planes na závěr. Mezi tím čtyřicet minut uvolněné party s tanečnicemi a songy převážně z loňské pro-uprchlické desky AIM. Pak zklidnění s HVOB a Winstonem Marshallem, sofistikovaná podívaná bez zbytečných slov nikdy neurazí. Na tu od rakouského dua šlo tancovat i snít, například nad tím, jaké by to bylo mít teleport a stihnout koncert Bena Frosta či Lorenza Sanniho déle než na pět minut. Ovšem jako teaser na podzimní Lunchmeat to zafungovalo na výbornou.

Info

Melt! Festival 2017
17. – 19. 7. 2017 Ferropolis, Německo
www.meltfestival.de

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace