Články / Reporty

Melt: Vesmírnou lodí na lepší místo

Melt: Vesmírnou lodí na lepší místo

Jakub Béreš | Články / Reporty | 15.07.2017

„Závidím ti, že jedeš na Melt poprvé. Když jsem tam byl prvně já, tak jsem hned padl na zadek z areálu, a pak všechny ty sety... Nejde jenom o to, že tam jsou top jména, ale i o to, že sami hudebníci vědí, na jakém jsou festivalu, a že se musí předvést, protože tohle je Melt!“ Už takhle jsem se na první den na německém poloostrovu Ferropolis těšil jak na vánoce, pár dojmů od pravidelných návštěvníků nadšení ještě zdvojnásobilo. A měli pravdu. Industriální areál, ze kterého nevyčuhují velké stage, ale těžařské stroje šlehající plameny a dým.

Největší zastoupení v line-upu měli samozřejmě elektroničtí producenti, přesto bylo z čeho vybírat i v jiných žánrech. Lucemburský postrock Mutiny on the Bounty radši z dálky, hlasitá kytarová jízda by mohla poškodit sluch před vystoupením největšího pohodáře prvního dne. Kamasi Washington, jeho saxofon a jazz pro třetí tisíciletí. Historie a zároveň budoucnost s každým tónem. Během úchvatných sól jednotlivých hudebníků jsem už jen čekal, že se těžní věže promění ve vesmírnou loď a ta nás odnese na lepší místo.

fotogalerie z festivalu zde

Ale jako lepší místo musel postačit koncert Glass Animals. Indie pop, indie rock, R&B? U téhle formace platí všechno. S jejich druhou deskou přestali být introvertními hochy z pokojíku a stali se sebevědomou pozitivní popovou kapela. Nejvíc si to užíval zpěvák David Bayley a mladší fanynky. Pro velké kluky tu byla Big Whell stage, kde právě startoval svěřenec Niny Kraviz Islanďan Bjarki. Set agresivní od prvních beatů a další velký žánrový střih, kterých si během víkendu všichni užili bezpočet. Recondite sice zvolnil tempo, ale i tak nalákal na menší stage více lidí než Richie Hawtin na tu hlavní, kde předváděl pompézní vizuální show. Melt tvoří hlavně mladší návštěvníci a těžko hledat aktuálně populárnějšího producenta, než je Recondite.

Páteční headline slot patřil M.I.A., kterou nezastavil ani silný déšť. Na chlup stejný set jako na Pohodě, včetně lezení na vysoký plot uprostřed stage. Borders na úvod, Papper Planes na závěr. Mezi tím čtyřicet minut uvolněné party s tanečnicemi a songy převážně z loňské pro-uprchlické desky AIM. Pak zklidnění s HVOB a Winstonem Marshallem, sofistikovaná podívaná bez zbytečných slov nikdy neurazí. Na tu od rakouského dua šlo tancovat i snít, například nad tím, jaké by to bylo mít teleport a stihnout koncert Bena Frosta či Lorenza Sanniho déle než na pět minut. Ovšem jako teaser na podzimní Lunchmeat to zafungovalo na výbornou.

Info

Melt! Festival 2017
17. – 19. 7. 2017 Ferropolis, Německo
www.meltfestival.de

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace