Články / Reporty

Měsíce a  chuťové pohárky (nejen) jazzu

Měsíce a chuťové pohárky (nejen) jazzu

keša | Články / Reporty | 16.12.2015

Muff jsou prostě klubovka, na malém pódiu jim to sluší nejvíc. V Jazz Docku obzvlášť, skvělý zvuk. Hraje se hlavně z poslední desky Vol. 2, zazní pár nových kusů, které asi ještě uslyšíme na chystané živé nahrávce. Jenže dnes to má menší šťávu nebo co, něco mi tam chybí. Je to všechno jako vždy parádně odehrané, ale možná, že to bude právě ono, odehrané. Žádné velké improvizační úlety jako kdysi, dnes míň jaga a více jazzist. Muff už dávno nemají zapotřebí ukazovat, jak je jejich sólová sekce silná, a ona silná opravdu je, ale chce to ještě trochu odvahy a ubrat, rytmika (včetně Zitka) už dlouho čeká.

Švýcarští Plaistow to mají jinak. Akademičnost je už dávno pryč, nejde slyšet ani z ozvěny a stejně víte, na čem pianista, bubeník a basista staví. Muzikanti hrajou neuvěřitelně úsporně a minimalisticky. Bicí jsou jednoduché až běda, a stejně víte, že toho umí Cyril Bondi hrozně moc, kontrabas v rukou Vincenta Ruize bublá často celým songem jen na jednom tónu, pianista Johann Bourquenez hraje většinou jednou rukou na klaviatuře a druhou dusí strunění. Celý set je pouze o desce Titan, na které kapela postupně odkrývá všechny atmosféry Saturnových měsíců. Neznám v současné době originálnější a intimnější desku. Pravda, při ztvárnění měsíce Helene si vzpomenu na Bohren und der Club of Gore, ale na pódiu jsou Plaistow. Zazní i ambientní dvouminutová věc inspirovaná dalším nepojmenovaným měsícem, o konci skladby nás ujistí pianista svým úsměvem, až pak následuje potlesk. Jedinou výjimkou z konceptu je zařazení skladby Cube z desky Lacrimosa, která ale do celkové atmosféry skvěle zapadá. Další kousek jejich minimalismu, ovšem s obrovskou dávkou energie, bicí se tu parádně rozjíždí... Po Cube se kapela loučí a po krátké odmlce dává ještě další měsíční přídavek. Dokonalé a organické vystoupení, které naoko ruší jen tácy s hamburgery, kterými se cpe sedící část publika. Co si vychutnávají víc? Plaistow nesnesou rozptýlenou pozornost, u jejich hudby se samy zavírají i oči, natož aby se ještě otevíraly chuťové pohárky.

Jako třetí nastupuje na pódium Mark Guiliana s kapelou. Klub se naplní nejvíc, jak to jen jde, tu se čeká na hvězdu večera. Precizní vystoupení pana bubeníka, který drží paličky na uzdě, decentně se předvádí jen v rámci písní, nebortí je svými sóly, hraje pro kapelu. Sekunduje mu rozvlněný basák, až přehnaně usměvavý cool klávesák, co se zamiloval do hammondových sól z osmdesátek, a klučina za samplerem. Kvalitně odehraný set, co často sklouzne k podivnému reggae a art rocku. Jako celek? Kvalitně odehraná popová záležitost s vynikajícím zvukem. Škoda jen, že se nerozdávaly hamburgery ke stolům až teď.

Info

Český rozhlas jazz fest:
Mark Guiliana Beat Music (usa) + Plaistow (sui) + Muff
13. 12. 2015, Jazz Dock, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jazz dvou kontinentů (Jorge Rossy Vibes Quintet)

David Bláha 20.01.2020

Úvodní melodie připomene tvorbu Thelonia Monka, což vlastně vypovídá i o celém výrazu a zvuku, který skupina vytváří...

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.