Články / Reporty

Metallový jukebox v Praze (Metallica By Request)

Metallový jukebox v Praze (Metallica By Request)

3DDI3 | Články / Reporty | 10.07.2014

Aerodrome Festival upgraded o jeden rok. Po nebi se honí mraky, sekuriťák prohrabává bágl jen letmo. Zatím lepší než loni. Kvelertak z dálky hrají jen instrumentálky. Hjelvik zaniká v hřmění nástrojů norské kapely. Problémy s ozvučením jsou zpět a ve změť nástrojů (vyčnívají jen klávesy) se mění i vystoupení Children of Bodom. Vkládali jsme do nich větší naděje.

Slunce se ale stále směje a Alice in Chains začínají energický set. Problémy se zvukem mizí a Moodyho vězeňský hymnus Check My Brain ladí příjemnou Californication atmosféru (letošní řada konečně típla vajgl přežité série) a přes rychlejší pecky nahazují i příjemné melancholické balady. Lehký deštík nás vane pod břízu ke Slovákům („Si lesníkova žena a nespoznáš brezu?“) a kletby za loňský nedostatek vody jsou po zásluze potrestány. Provazy deště mění Aerodrome na Aquadrome a krom vody se boty plní taky pivem a blátem. Pláštěnka nepomáhá.

Běh hřbitovem, Morriconeho intro. The Ecstasy of Gold z Hodného, zlého a ošklivého připomíná nedávno zesnulého herce Eliho Wallacha. R.I.P. Metallica nastupuje s drobným zpožděním, zapříčiněným nezbytným vysoušením pódia. Riffy jsou jak kapky deště (rychlé a husté), Battery prořezává promočenou atmosféru nadšení jako nůž máslem. Efektní LED obrazovky přenáší ikonické obrazy, Roberto s basou vypadá jako Viking hrající bohům ve Valhale. Všichni skandují SANITARIUM! Lup! Vizuální slast je utnuta - vypadla pravá část obrazovek a nepříjemná pravda vyplula na povrch: pořadatelé nepočítali s bouřkou.

Pro letošní rok Metallica připravila menší oživení. Kdo si koupil lístek, mohl hlasovat, jaké skladby si na koncertu poslechne, odtud Metallica By Request. Občas se tak v jednotlivých setech vyskytnou málo hrané skladby, jako je Orion nebo Whiskey in the Jar (nový Jamesův nejoblíbenější song), přesto je zarážející, že pro opravdu jedinečné kusy jako například The Frayed Ends of Sanity, který hráli možná jednou v životě, nehlasoval skoro nikdo. Praha tak dostala Best of, příště snad fanoušci popustí uzdu fantazii.

Vybrat vrcholné momenty je na každý pád jako hledat pihy na bezchybném těle Kate Beckinsale (pojištěném photoshopem), kvarteto sází jednu pecku za druhou. Plus solidní nový song Lords of Summer (album bude příští rok), odkazující na zlatá osmdesátá. Robertovo basové sólo v Sad But True potěší velmi, stejně jako když se přidá Lars a zamíří spolu ke hvězdám v souhvězdí Orionu. Vizuální pastvu pro oči nabídne One, kdy střílení žlutými laserovými paprsky do diváků nahradí neskutečná světelná show. Lom světla o déšť vytváří ve vzduchu působivý efekt mihotavého radioaktivního prachu, Bůh žehnej té padající vodě. U Creeping Death (uvedena rozjařeným fanouškem) teče po obrazovkách krev, během For Whom the Bell Tolls zvoní v pozadí zvon. Zvuk je kvalitní, Metallica si ho pohlídala, ale obraz předčí veškerá očekávání. V průběhu koncertu ještě tahá z návštěvníků peníze tzv. volenka dne (Vote of the Day), když se o jednom songu zahraném v závěru show má rozhodnout až na místě. Své místo na dešti vybojuje St. Anger, dvouhodinový set pak zakončí Seek & Destroy.

„Metallica Underwater“. Prvotřídní výkon, který Hetfield, Hammett, Trujillo a Ulrich předvedli i přes to, že hráli v bazénu, špička letošního léta. Událost typu ... by Request by ovšem zasloužila netradičnější setlist, ne jen zas a znova největší hity.

Info

Aerodrome 2014
Metallica (us) + Kvelertak (nor) + Alice in Chains (us) + Children of Bodom (fin)
8. 7. 2014, Incheba arena, Praha

foto © Radek Šich pro magazín Spark

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.