David Vo Tien | Články / Reporty | 20.04.2014
Třicet čtyři let. Od roku 1980 se toho změnilo hodně, hodně se toho stalo. Iron Maiden vydali svůj debut. Ian Curtis to pověsil na trám. Impérium vrací úder. Vznikli Laibach. Nic už není jako dřív, až na pár výjimek, co potvrzují železnou košili pravidla. Srdcaře, co s kapelou vyrůstali a následně s ní stárli, tak ty rozhodně novým způsobům nenaučíš. Patnáct minut po osmé a z Archy se směrem k pódiu ozývá: „Tak hobluj pičo! Laibach!“ Tyvole, tak kde to jsme, na nějakým agro koncertě nebo co?
Jen co Lublaň spustí svojí EBM vizi o tom, jak je na tom našem světě všechno špatně, taneční rytmy a dunivá, kmitající wobble basa rozhodí do pohybu i nejpevnější postoj v pozoru těch nejtěžších bot. Dokážeš salutovat do rytmu, přijímat rozkazy a zároveň nespustit z očí Minu Špiler, jejíž autoritativní sex appeal by zlomil i toho nejodhodlanějšího partyzána? Jestli má někdo v Laibach charisma dostatečné do konkurzu na nového tyranského světovládce, jedině Fräulein Götterdämmerung. Jestli nebude hrát ve Werewolf Women of the S.S., nemá Rob Zombie vkus ani cit.
Přísnost gestikulace a nesmlouvavý výraz vlčice NSK možná mohl i za to, že hoblujpičáci nevypískali první polovinu setu sestaveného z posledního alba Spectre, které rozhodně není Opus Dei ani Nova Akropola. To je jediný zásadní rozdíl mezi Iron Maiden a Laibach. U Iron Maiden jdeš na jistotu, Laibach je totalita, která si dělá, co chce. Slovinská verze HALa 9000 ohlásí angličtinou trochu srozumitelnější, než je ta Žižekova: „You are fantastic audience. We love you.“ A následuje desetiminutové intermezzo vyplněné valčíkem a náborovým „We want you to support our party“. Wagneriánská striktnost a nietzcheovská svéhlavost. A jeden pár dokonce sune krok za krokem.
„And now something completely different.“ Nápaditost vlastní jen Neue Slowenische Kunst. HAL ví, že musí zahrát i něco staršího, zazní třeba lublaňské zlato z prvních desek jako Brat Moj a Ti, Ki, Izzivaš. Když výukový program angličtiny pro slovinské psychoanalytiky upozorní „No sieg heiling, please“, musí být každému zasvěcenému jasné, že pečlivé leštění kanad bylo zbytečné, a vydáváme se na Měsíc spustit Meteorblitzkrieg. Nebudu dělat zevrubnou rešerši, ale kapelu, co by zařadila do playlistu i soundtrackovou tvorbu, si vybavit nemůžu. Na vytleskávačku a hoblujpičování Impérium vrací úder. „Let me hear you say ho ho. Let me hear you say ho ho ho.“
Laibach (slo)
18. 4. 2014, Divadlo Archa, Praha
foto © Kryštof Havlice
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.