Články / Sloupky/Blogy

Metla #07: Dá si někdo párek s lebkou?

Metla #07: Dá si někdo párek s lebkou?

Abbé, Viktor Palák, ScreamJay, Kremace, mxm | Články / Sloupky/Blogy | 29.01.2017

Aktuální díl seriozního antikritického kroužku Metla tentokrát zametal v říši pohádek, ale taky mezi kurvami. Jak si vysvětlit tolik animovaných klipů, nadšení pro zpocenou zkušebnu i mravokárné klepy? Náš rifflově metalový klub tentokrát vybral nové klipy At the Drive-In, Black Hole Generator, Whores., Lawrence Englishe a Code Orange. Dobré chutnání a bez povídání.

Whores. - I See You Are Also Wearing a Black T-shirt


Abbé: Záznam ze zkušebny, který mám nutkání si pouštět znovu a znovu. Nemám víc co dodat. (4)

Viktor: Když už se zapletete s kurvami, mělo by to obnášet nějaké ty tělesné tekutiny, pot a sliny, může být. A vůbec, kurvy obvykle ví, jak jít rovnou k věci. Tyhle vám ale nejenom uštědří tečku na konec, ale ještě probudí iluzi, že nepředstíraly ani jedno pohození vlasy. Po takovýchhle číslech se zakládají kapely! Jen na bouřlivější potlesk už nezbývají síly. (4)

ScreamJay: "Tak rád bych rozflákal kytáru vo repráky, ale víš kolik to zkurvený vybavení stojí?!" Jakože jsi pořád rebel, ale už o tom víc přemejšlíš, občas tě chytnou plotýnky a propocený triko je víc šichta než rock'n'roll. V devadesátkách museli vymyslet grunge, aby děcka věděli, že i podělanej život umí být děsně sexy, a Whores. tu upocenou patinu bezezbytku věřím. Má to koule, špínu na podlaze, zářivky a nirvánovskej slow motion. A na rozdíl od podobný klipový klasiky i nápaditě dynamickej střih, autenticky prožitou energii. (4)

Džana: Čeština skýtá toliko možností, jak tyhle čubky, děvky či ano, kurvy jsou to, zahrát! První anonce nového a snad i prvního LP téhle rozhodně nezačínající a pravděpodobně ani nekončící kapely se rovnou dostalo podoby zkušebnového videa. Tak se tady zapotíme, zplujem mikrák, odjebem hlavu, prokopnem blánu do Mordoru, protože přece nejde neskákat, když se dělá bordel na zkušebně. Životní zjištění a utvrzení, černý trika dycky byly, jsou a budou. A my v nich nebo bez nich! Proto si nechávali to LP na starý kolena? Pravda pravdoucí? (4)

maxim: Kurvy jsou to. (5)

Lawrence English - Negative Drone


Abbé: Jedno z mála videí, u kterého není třeba domýšlet souvislost mezi jeho názvem a tím, co je vidět. Sestřih dronových záběrů z vojenských zásahů podpořená nedohranou větou z koncertu Swans na mě působí dost odosobněně. Nepochybně to byl záměr. Chuť vzdorovat vojensko-průmyslovému komplexu, natož se jakkoliv citově angažovat, ve mě ale neprobouzí. (3)

Viktor: Nebyla to samozřejmě jen Pauline Oliveros, kdo se ve své tvorbě systematicky zabýval pozornou percepcí hudby. Pozornost k detailům a významům rád soustředí i Lawrence English a tahle ambientní lekce je toho důkazem. Téhle metle možná vypadaly struny, ale mete líp, než kdyby se dostala do rukou většině vousáčů. Doslovné? Evokativní. Jo a deska, na které to bude, se jmenuje Cruel Optimism. Následujte koncept. (4)

ScreamJay: Dronující drony, jak vysoko, tak daleko. Nemusím si na muziku sáhnout, abych věděl, jak moc je skutečná, jak špiní mezi prsty, jak se lepí k podvědomí. Negative Drone je scénář s vyrvaným prologem, odevzdaně vnímáš formu, u který ti nevnukli myšlenku, snažíš si srovnat pokřivený čakry. Znepokojivá astrální projekce, na dosah těla, daleko od duše. Suše, bezkrevně a se spoustou (ne)důležitých otázek. Tápu. (3)

Džana: Tohodle pána jsem si pustila k józe, k práci, v dobách málo hojných i roztržitých. Zvuky střetávajících se kovových ploch jsou stejně mrazivé jako povrchní pocit jistoty a z ní vyplývající zkáza, která se s drony může vynořit. A nebo se jen koukněme na paralelní světy, které nám přinášejí. Nechme se jimi zasáhnout, nechme se droním pohledem zaostřit, nevyhýbejme se mu. Poznejme, kde je hranice jeho negativní polohy a kde a na co číháme my. (3,5)

maxim: Takhle to zní, když kvete hrách. Jasně, musíte být dost blízko, ale potom je jediný okvětní plátek jako ostrá lžička, která vás oloupe na kost jedním tahem. S krásou zahrady to nemá nic společného, nemluvím o tom, že posíláte pohlednici vlastní mámě. Kurvy. (4)

Code Orange - Kill the Creator


Abbé: „Kombinace nejsou pestrý/ odstíny červený, bílý a černý” (Smack) a jako přídavek dřevní 3D animace, ze které se už, aniž bych si to kdy připustil, stalo retro. Jestli nevíte, co 4. srpna zahrát Skynetu ke dvacetinám, tady je jeden ze žhavých tipů. Za případné neblahé následky se ale zříkám jakékoliv odpovědnosti. (4)

Viktor: Volejte kněze, tady někoho posedl špatný animátor! Schizoidní muzika jako by automaticky volala po vizuálním doprovodu, který hýbe vnitřnostmi. Jak se ale cítit nepříjemně, když tu někdo o třas vašeho žaludku usiluje animací, která by nefungovala ani před patnácti lety. Vzpomínám na legendární bezobratlé z klipů Tool a vypínám obraz... a hle, najednou to docela funguje. (2,5)

ScreamJay: Kraftwerk na crash testech? Zfetovaný, schizoidní kaleidoskop s roztrženým obočím. Netuším, proč Code Orange tak strašně tlačí na pilu, a to i ve chvíli, kdy by samotný jednoduchý základ vizuálně fungoval. Bejby, prej nikdy nebude sedět v koutě, na tanečky to však tentokrát nevypadá. Stejně jako u věcí od Nails nemusíš intenzitu ošvindlovat okatou halucinací, míň dává víc. Navíc, proč ten panďulák sakra vypadá jak obrovská Toffo karamelka? Oči v píči, další kalorie, muzika je fajn. (3)

Džana: Pro velký úspěch jsme si naordinovali oranžádu znovu a je zajímavé, jak se od červenosatanské barevné škály neustoupilo. Je třeba nakopnout promo nadcházející desky, ale proč tímhle zrenderovaným/zdegenerovaným způsobem? Název klípku mluví za vše, tvůrce s tebou vyjebal, prachsprostě s tebou zatočil a nezáleží na tom, že ses mu chtěl odevzdat, za to tě ještě trochu nechal zmutovat, něco ti při tom zlámal, nechal tě obrátit v popel, ale vono nic, Fénix se nekoná, protože tady s tebou někdo co, no přece tě pocuchá znova! (2)

maxim: Jako by ten song měl dvacet minut... Prvoplánová kurvárna. (1)

At the Drive-In - Governed by Contagions


Abbé: Rok 2027 a Metropolis v podobě, v jaké si ji před bezmála sto lety Fritz Lang rozhodně nepředstavoval. Punkovější a bez vyhlídky na jakýkoliv sociální smír. Marxistické poselství ale tuto předběžnou aktualizaci přežilo stejně jako společenské zlořády, na něž upozorňuje. Bez úhony. O divákově psychické pohodě se naštěstí totéž říct nedá. (3,5)

Viktor: Nerozumím tomu zájmu, nerozumím ani rozpakům fanoušků - s At the Drive-In jsem si nikdy do náruče nepadnul a tenhle comeback na tom nic nezmění. Klip na pomezí rukodělnosti a práce robota, kterého nakrmili nepříliš zajímavými vstupními daty. Nakažlivé zhruba jako karanténa. Brzdy tomu povolili, tlačí ze všech sil - a nic moc se neděje. (2,5)

ScreamJay: Sakra, nikdy nehodnotím lyric videa. Je to skořápka, muzika musí začerstva ven, na obalu v ten moment nezáleží, jenže... S vypnutým zvukem, řek bych třeba The Prodigy, něco z The Day Is My Enemy, bez beatu ani ránu. Nebo Rage Against the Machine s dalším nafejkovaným comebackem. Se zvukem raný devadesátky, zaprášený dive in, momentálně spíš drive out. Nevěřim v legendy na zlatým podnosu, sepraný mikiny s potrhanou nažehlovačkou a slepou nostalgií. (2)

Džana: Existovaly obavy, že se bude jednat o poplácání se po rameni, kdy si všichni kolektivně řeknou, jsme pořád skvělí, jsme pořád stejní a jsme pořád stejně rebelantští. A je pravda, že na rebelii dob minulých se tady navazuje, tady se nevyšlo na sídlák s plnýma nákupníma taškama, ale spíše se šablonou a sprejem. Jenže kdo ti „nakažení“ ve skutečnosti jsou? Mocní a slavní? Netuším. Trochu mi to vkládá do úst něco ve smyslu: polichocení si devadesátkovému egu. (2)

maxim: Na tuhle kapelu si sahat nenechám, klidně vybiju celé pískoviště, kurva! Na desce budou lepší skladby, vím to. (3,5)

Black Hole Generator - Moloch


Abbé: Tvůrci nikoho nenechávají na pochybách, co oním Molochem myslí. Válku. Mocenskými strukturami a složitými matematicko-fyzikálními operacemi vytvořený iluzorní svět stvořený k tomu, aby nás mohli ovládat a proměnit v lidské bytosti. Beztvaré kusy masa. Jeden by si přál, aby ho Matrix raději býval změnil v 12V baterii. Po tomto úsporně zanimovaném a řádné zuhelnatělém opusu rozhodně. (4)

Viktor: Bjørnar Nilsen je hned po Devinu Townsendovi největším metalovým šprýmařem, z klipu jeho navrátivší se kapely Black Hole Generator to ale příliš patrné není. Že je taky hlava skopová, to je zřetelné o něco více. V téhle Metle už třetí produkt nepříliš výlučného animátora a to mám k betonovým plochám zhruba stejný vztah jako Salad Fingers ke lžičkám. Dá si někdo párek s lebkou? (3)

ScreamJay: Moloch, všepožírající modla a další osobní flešbek mezi rozbouranými kusy masa. Black Hole Generator jsou přesně ten typ blacku, co polyká skřekot, aby nebyl zas až příliš temnej, a přitom šeptem servíruje pochmurný, skličující obraz/odraz té nejtemnější stránky naší lidskosti. Parafráze bez fráze, krvavý high five, vizuální připomínka strachu, který šachuje s lidskou slabostí, proti člověku samému. Nemodlit se, vykostit a spát. Raděj s otevřenýma očima. (4,5)

Džana: Pro obohacení bych zde ráda také uplatnila jedno srovnání, a to s Masovým kašpárkem vniklým pár dekád nazpět. V tomhle případě je ale masíčko seriózní byznys a stejně seriózně je taky požíráno. Mašíruje si to tady, je přibito ke kříži, a všechno pak v Molochově chřtánu skončí. Jenže Moloch je tady spíš takový chudák, co za chvíli asi pozře i sám sebe. Cítím tady strach z nějaké dalšího myšlenkové totality, nastávající kolapsy, které tak bytostně navazují na všechny historické průsery. Pan autor z vod Roadburn zabrnkal na notu věčně aktuální lidské demence. (4)

maxim: To takhle kur vaří slepičku ve stříbrném džbánku a jde kolem bublíř: Je tadle varna povolená? zeptá se hrozivým hlasem. Kur odvětí: Rychleji tě zmáčknu, nebo nakrájím? (3,5)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #93: Nevíš, kde je doma?

Michal Pařízek 02.12.2022

Konec roku je vždycky na morál, letos ale připomíná horskou dráhu, jejíž obsluha si odešla někam něco zařídit a po cestě zapomněla, že má motor vypnout. Kam zmizel listopad?

Šejkr #92: „I got too much on my mind, It got clouded in my eyes.“

Michal Pařízek 18.11.2022

Na Le Guess Who? si vzpomenu i při příchodu na Václavské náměstí, kde se objevuji zrovna ve chvíli, kdy začínají Chinaski. Koncert pro budoucnost.

Hádanky z Utrechtu #4: Weird pop

Michal Pařízek 14.11.2022

Horse Lords hráli před pár dny v Praze, pár desítek lidí v Punctu si je prý užilo náramně. Tady prodávají merch po kilech ještě několik hodin po koncertě.

Šejkr #91: Mezi řečí

Michal Pařízek 04.11.2022

Na návštěvě u mušlí mě začal vyhlašovat vedle stojící týpek s tím, že jsem moc starej a co že tam jako dělám. A že budu určitě fízl. A že pozor...

Šejkr #90: Možná jednou

Michal Pařízek 21.10.2022

Když jsem se ve čtvrtek podíval, co se děje, tak jsem zapomněl na všechno. Na nemoc, na babí léto, i na Kendricka. Události z bratislavské Teplárně mě paralyzovaly.

Konvulzivní pulz Laokoon

Viktor Hanačík 20.10.2022

Sedím na rohu a poslouchám „leden bude navždy sad“. Laokoon. Úsporná podzimní melancholie. Večer. Tváře chodců mizejí ve stínech.

Praskání bublin (Unsound 2022)

Zuzana Malá 17.10.2022

Unsound letos vstupuje do třetí dekády své existence a pro svou narozeninovou oslavu volí téma bublin. Ta festivalová vydrží sotva týden...

Šejkr #89: Někdo jiný, někde jinde?

Michal Pařízek 07.10.2022

Obviously, we’re not golfers. Jedno z hesel, které vetkla do erbu Full Moonu Apačka, a taky pochopitelně aluze na velkého zevla. Bezbřehý sarkasmus a hlavně pravda.

Šejkr #88: Zůstaň tu tak dlouho, jak chceš…

Michal Pařízek 23.09.2022

„Dávejte pozor na podlahu,“ zazní ve chvíli, kdy nečekaně došlápnu na ztvrdlé bahno umístěné na podlaze setmělé instalace thajsko-amerického multimediálního umělce Korakrita Arunanondchaie.

Šejkr #87: Pěna dní

Michal Pařízek 09.09.2022

Na chodníku za zdí Prezidentské (Grasalkovičovy) zahrady sbírám první letošní kaštan. Sakra, já to věděl.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace