Články / Recenze

Metoda kakaa a cukru – Young Fathers

Metoda kakaa a cukru – Young Fathers

Maria Pyatkina | Články / Recenze | 03.04.2018

OHODNOŤTE DESKU

Při oznámení názvu nové desky Young Fathers – Cocoa Sugar – to opět vypadalo na problematiku ras a národností. Prostě kakao je tmavé a cukr bílý a je to krásný obrat, který probouzí chuťové buňky a svým způsobem navazuje na název desky předchozí – White Men Are Black Men Too. V rozhovorech však Young Fathers tvrdili, že cukrářská metafora má širší rozměr než „jen“ barvu pleti – album má být o dobrých a špatných stránkách naších duší, o okamžicích naších životů sladkých jako cukr a hořkých jako kakao. A opravdu – je tam mnohem více sebereflexe a méně politiky než dříve.

Young Fathers rovněž uvedli, že tentokrát chtěli vytvořit jednodušší, „lineárnější“ nahrávku, což se jim dle vlastních slov úplně nepodařilo. Rytmy většiny písniček jsou opravdu přímočaré, ale celkově deska není o nic stravitelnější než její předchůdci, spíš naopak. Místy je suchá a trpká jako hořká čokoláda bez cukru, ovšem hudba Young Fathers nikdy nepatřila do škatulky „easy listening“.

I když texty písní je opět složité rozluštit, zdá se, že do Cocoa Sugar experimentátoři z Edinburghu vypustili své osobní démony. Zpovědi o hříších a touhách po uspokojení se tady prolínají se zlověstným šeptáním a exorcistickými křiky, trip hop splývá s R’n’B, křesťanství s africkými rituály. Na jedné straně jsou tady modlitby a přemítaní o lásce jako v písničce Lord a snahy najít světlo ve tmě vlastní duše v Tremolo. Na druhé straně je střídají sarkastické, nervózní, téměř paranoidní skladby jako Wow a Fee Fi, kde čerti našeptávají zaklínadla: „Nice set of knives, give me a slice, I like your flesh, I know what’s best.“ Vydechnout se dá u popovějších Border Girl a In My View, které snad ztvárňují ony pokusy o větší „lineárnost“.

Nová deska je oproti předchozím Dead a White Men Are Black Men Too temnější, ale taky méně šťavnatá, méně ostrá a nekompromisní. Nespoutaná energie vzpoury, která mířila na společenské problémy, nezmizela úplně, ale viditelně klesla. Do určité míry ji vytlačil boj s vnitřními běsy, který je občas úspěšný, jindy ne. Zůstala zručná hra se všemožnými zvuky, ať už vrzajícími elektronickými samply nebo dynamickými vícehlasy, což je neodmyslitelnou součástí tvorby Young Fathers. Cocoa Sugar však chybí síla k tomu, aby nás vytáhla z komfortní zóny a spustila revoluci v našich hlavách. A ten cíl ani nesleduje.

Info

Young Fathers – Cocoa Sugar (Ninja Tune, 2018)
bandcamp kapely

Live: Young Fathers (uk)
10. 4. 2018 20:30
MeetFactory, Praha
www.facebook.com/events/1021160784690885
www.facebook.com/MeetFactory

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Making me sparkle (Blue Hawaii)

Karolina Veselá 23.02.2020

Nostalgicky se vracejí k hudbě svého mládí, a tak něžné a snové vokální party podkládají tranceovými a garageovými beaty.

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.