Maria Pyatkina | Články / Recenze | 03.04.2018
Při oznámení názvu nové desky Young Fathers – Cocoa Sugar – to opět vypadalo na problematiku ras a národností. Prostě kakao je tmavé a cukr bílý a je to krásný obrat, který probouzí chuťové buňky a svým způsobem navazuje na název desky předchozí – White Men Are Black Men Too. V rozhovorech však Young Fathers tvrdili, že cukrářská metafora má širší rozměr než „jen“ barvu pleti – album má být o dobrých a špatných stránkách naších duší, o okamžicích naších životů sladkých jako cukr a hořkých jako kakao. A opravdu – je tam mnohem více sebereflexe a méně politiky než dříve.
Young Fathers rovněž uvedli, že tentokrát chtěli vytvořit jednodušší, „lineárnější“ nahrávku, což se jim dle vlastních slov úplně nepodařilo. Rytmy většiny písniček jsou opravdu přímočaré, ale celkově deska není o nic stravitelnější než její předchůdci, spíš naopak. Místy je suchá a trpká jako hořká čokoláda bez cukru, ovšem hudba Young Fathers nikdy nepatřila do škatulky „easy listening“.
I když texty písní je opět složité rozluštit, zdá se, že do Cocoa Sugar experimentátoři z Edinburghu vypustili své osobní démony. Zpovědi o hříších a touhách po uspokojení se tady prolínají se zlověstným šeptáním a exorcistickými křiky, trip hop splývá s R’n’B, křesťanství s africkými rituály. Na jedné straně jsou tady modlitby a přemítaní o lásce jako v písničce Lord a snahy najít světlo ve tmě vlastní duše v Tremolo. Na druhé straně je střídají sarkastické, nervózní, téměř paranoidní skladby jako Wow a Fee Fi, kde čerti našeptávají zaklínadla: „Nice set of knives, give me a slice, I like your flesh, I know what’s best.“ Vydechnout se dá u popovějších Border Girl a In My View, které snad ztvárňují ony pokusy o větší „lineárnost“.
Nová deska je oproti předchozím Dead a White Men Are Black Men Too temnější, ale taky méně šťavnatá, méně ostrá a nekompromisní. Nespoutaná energie vzpoury, která mířila na společenské problémy, nezmizela úplně, ale viditelně klesla. Do určité míry ji vytlačil boj s vnitřními běsy, který je občas úspěšný, jindy ne. Zůstala zručná hra se všemožnými zvuky, ať už vrzajícími elektronickými samply nebo dynamickými vícehlasy, což je neodmyslitelnou součástí tvorby Young Fathers. Cocoa Sugar však chybí síla k tomu, aby nás vytáhla z komfortní zóny a spustila revoluci v našich hlavách. A ten cíl ani nesleduje.
Young Fathers – Cocoa Sugar (Ninja Tune, 2018)
bandcamp kapely
Live: Young Fathers (uk)
10. 4. 2018 20:30
MeetFactory, Praha
www.facebook.com/events/1021160784690885
www.facebook.com/MeetFactory
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.